Při různých setkáních s přáteli a třeba i bývalých spolupracovniíků se často dozvídáme, že v některých firmách mají šestitýdenní dovolenou, vyšší mzdové příplatky nebo další pracovněprávní výhody. Pak se objevuje otázka, jak je to možné, když pracovněprávní předpisy takové výhody výslovně neuvádějí.
Přečíst celý článek
V roce 1981 běžel v tehdejší Československé televizi soutěžní pořad „Šest ran do klobouku“. Pořad uváděl moderátor Pavel Lukeš. Matně si na tu soutěž pamatuji, ale jako „gymplák ve třeťáku“ jsem měl jiné starosti.
Přečíst celý článek
Na umění jednat s lidmi neexistuje recept. Podívejte se třeba na holiče: při tvorbě plastického střihu se dozvíte o nových fotbalových posilách pražských „S“ i o možnosti nájmu v blízké ulici.
Přečíst celý článek
Pracovní obědy. Kdo by je neměl rád? Věčné téma zvláště mezi obchodníky a manažery. Všichni se asi shodnou na tom, že jsou příjemné, že se díky nim navazuje nebo prohlubuje vazba mezi jednajícími stranami, že jsou zcela jistě užitečné a navíc příjemné, pokud je platí zaměstnavatel nebo obchodní partner. Ale jsou také efektivní? Neztrácíme jejich absolvováním daleko více než bychom mohli získat?
Přečíst celý článek
K úvaze v dnešním blogu mě přiměly názory některých zaměstnavatelů, že nemusí sjednávat nebo stanovit pracovní náplň zaměstnance, ale že stačí pouze uvést druh práce. To je sice pravda, ale vymezení pracovní náplně je oboustranně výhodné – jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.
Přečíst celý článek
Také se podivujete nad hypermoderní mluvou digitálního věku, kdy si jůtubeři vyměňují vzkazy, třeba že je to OW[1] - tedy v cajku, v pořádku, nebo řekněme košer, nebo že je daná věc KY[2] – k ničemu a loučí se zkratkou NC[3] – tedy dost bylo řečeno? Máte dost emotikonů a smajlíků, které se na nás valí za všech stran? Říkáte si u toho – co je to za věk, do kterého jdeme a co nám ještě přinesou všechny ty „Twittery“, internetové chatroomy a diskuzní fóra?
Přečíst celý článek
Účelem tohoto blogu je vysvětlit některé změny v ochraně osobních údajů podle nařízení ve srovnání s příslušnými ustanoveními ZP a NOZ.
Přečíst celý článek
Řada organizací spoléhá při svém řízení na "osvědčené postupy" jiných. Pokud se jejich představitelů zeptáte, proč postupují právě tak, řeknou vám, že to tak dělají všichni. A někteří možná dodají, že pokud by to nejlepší možný způsob, jak provádět určitou činnost, nebyl, určitě by jej už někteří opustili. Zní to intuitivně správně, možná i logicky. Skutečnost je však jiná.
Přečíst celý článek
Skupinová rozhodnutí jsou zpravidla chápána jako kvalitnější než rozhodnutí individuální. Přisuzována jim bývá vyšší objektivita, opřená o širší informace či prověřená názory více osob. Dospěla-li skupina ke shodě, bývají její rozhodnutí většinou i snadněji prosaditelná. Nejrůznější výbory, komise či grémia hrají proto při rozhodování organizací důležitou úlohu. Lze však skupinová rozhodnutí považovat vždy za lepší?
Přečíst celý článek
Tvrzení, podle něhož jsou lidé „největším bohatstvím“, případně „nejdůležitějším aktivem“ své organizace patří v poslední době k častým podnikovým klišé, u nás i ve světě. Řada firem, která se k němu hlásí, ho používá jako nástroj personálního marketingu či podpory svého image. Některé mu možná i věří. Ať tak či onak, jde jen o módní heslo, které se v žádném ohledu nezakládá na pravdě. Jeho používání navíc není příliš účelné ani lidsky vhodné či taktní.
Přečíst celý článekCeny studijních programů uvedené na webu jsou konečné.
