6 klobouků (pro vaše seminární a dizertační práce)

V roce 1981 běžel v tehdejší Československé televizi soutěžní pořad „Šest ran do klobouku“. Pořad uváděl moderátor Pavel Lukeš. Matně si na tu soutěž pamatuji, ale jako „gymplák ve třeťáku“ jsem měl jiné starosti.

V roce 1985 vydal Edward de Bono knihu Six Thinking Hats: An Essential Approach to Business Management. Překlad do češtiny vyšel v roce 1997 pod názvem Šest klobouků aneb Jak myslet.

Pojďme se podívat, co se za 6 klobouky skrývá a jak toho mohou využit studenti při přípravě a zpracování seminárních prací v jednotlivých zvolených předmětech nebo závěrečné dizertační práce. Nechte se inspirovat k experimentování.

6 klobouků? Je to jiné, než si hodit kostkou

Šest klobouků popisuje nástroj (obvykle) skupinové diskuse, společně s individuálním myšlením, které zahrnuje šest různobarevných klobouků – modrý, bílý, zelený, červený, černý a žlutý.

Pojďme si „techniku“ šesti myšlenkových (český překlad uvádí „myslitelských“) klobouků (Six Thinking Hats) zkrátit z angličtiny na STH.

6 klobouků

Je-li účelem STH skupinová diskuse, je tento přístup vhodný např. pro moderování workshopů. Obecně k jakékoliv skupinové/týmové práci, která má stanovený cíl „něco“ (vy)řešit, na „něco“ přijít apod.

Osobně s tím mám (jako konzultant a moderátor strategických workshopů a workshopů obecně) dobré zkušenosti.  Jde o barvy, hru, experiment, a zejména praktický přínos a užitek.

Znáte písničku „Farby“ od skupiny Elán?

Odpověď na otázku v podtitulku není až tak důležitá. Důležité jsou barvy klobouků. Jejich souvislosti lze ve zkratce popsat následovně.

Modrý klobouk

  • Představíme-li si modrou barvu jako oblohu, která se klene na nebi, dostáváme se k roli řízení a organizování myšlenkových procesů. Modrý klobouk využívá i ostatních klobouků.

Bílý klobouk

  • Bílá barva je neutrální a objektivní. Proto k ní patří fakta a čísla. Strohé, ale velice funkční. Černé na bílém, žádné filozofování, intuice nebo vymlouvání.

Zelený klobouk

  • Zelená je tráva, ale nejde o fotbal. Jde o úrodu, hojnost apod. To by se mělo projevit tvořivostí, rozséváním myšlenek (v Belbinových týmových rolích existuje role „Plant“ – rozsévač, inovátor). Během (skupinového nebo osobního) brainstormingu by všichni měli mít nasazeny zelené klobouky, rozhodně žádný černý (kritik). Na to je čas až v další fázi.

Červený klobouk

  • Červená barva je známkou vášně, ohnivé energie, a tedy různých emocí, ať pozitivních nebo negativních. Červený klobouk udržuje v diskusi emocionální rovnováhu, vyvažuje nálady, aby pouze nestoupaly k nadoblačným pozitivním výšinám (když se něco povede) nebo se naopak nepropadaly do černočerného pekla (když to jde ztuha).

Černý klobouk

  • Tato ponurá barva a nositel klobouku hrají roli zdánlivě negativní. Snáší argumenty, proč návrhy, nápady, ideje nejsou možné/reálné, realizovatelné, uskutečnitelné. Upozorňuje na rizika a slabiny (šťoural jeden), ale jeho důvody jsou logické. Spousta z nás nosí pomyslný černý klobouk, aniž si je toho vědoma jako dominantní ve svém životě. Vytváříme katastrofické scénáře a umíme dobře zdůvodnit proč „něco“ nejde, popř. nebude fungovat.

Žlutý klobouk

  • Abych představení klobouků skončil pozitivně, žlutá je barva Slunce. Hřejivá, pozitivní, optimistická (opak černé noci). Motivuje, chválí, vyzdvihuje klady a přínosy. Taková je úloha nositele žlutého klobouku. Mnoha manažerům a velkým ˇšéfům“ jde práce s tímto kloboukem velice obtížně.

Pravidla záleží na vás

Je dobré a užitečné při skupinové diskusi experimentovat s výměnou klobouků, aby si různých barev užili různí lidé (účastníci workshopu). Nejlépe všichni každé barvy, byť to nemusí být na jednom „sezení“.

Během vlastní praxe práce s myšlenkovými klobouky poznáte, že některé je (pro někoho) „snazší“ nosit. Také do jisté míry vypovídají o jednotlivci či firemní/organizační kultuře. Např. skeptická, pesimistická a kritická organizační kultura se rychle odzrcadlí v černém klobouku jako „přirozené“ práci.

Ve skupinové diskusi by měly obvykle být zastoupeny všechny klobouky. Zdá se být užitečné mít k dispozici tým minimálně šesti lidí. Více klobouků najednou pro jednoho účastníky není žádoucí. Spíše to plete a mate proces (i účastníka a nositele klobouků), než pomáhá. Ale může být ve skupině zastoupeno více klobouků téže barvy. Je fajn, aby měl každý k dispozici nějaký klobouk.

Na druhé straně mohou existovat různé situace, které mohou omezovat počet klobouků až na tři či čtyři. V závislosti na tom, co je cílem skupinového procesu. Například při výběru variant se můžeme obejít bez zeleného klobouku. Zbytek nechám vašim úvahám a přemýšlení.

Teď se pojďme podívat na možnost, kterou si (jste-li studenti „školy“, na níž je tento blog) můžete vyzkoušet.

Využití 6 klobouků pro seminární a dizertační práci

V rámci vlastní výuky v průběhu přenášek o strategickém managementu na ÚP nebo EBS obvykle nemám prostor nazbyt, abych se příliš věnoval skupinové práci. Soustřeďuji se na základní modely a znalostní koncepty, uváděn praktických příkladů, v závislosti na odvětvovém a profesním složení studentů. Už vůbec nemám čas na výrobu klobouků. Tomu se skupiny věnují vesměs ve firmách, kde působím jako konzultant a moderuji různé vnitrofiremní workshopy (ke strategii, ke kvalitě, k řešení problémů apod.)

Umím si však představit dobrovolné skupinové iniciativy studentů v rámci jejich vlastního setkávání mimo „školu“ nebo specifické extra workshopy pro studenty, kde je (bylo by možné) práci se šesti klobouky využít.

Ovšem jste-li studenty, můžete experimentovat také každý sám, např. při přípravě a tvorbě seminární nebo dizertační práce. Není to způsob, který Edward de Bono jako autor konceptu šesti myšlenkových klobouků prosazoval jako nosný, ale proč si klást vlastní omezení.

Jak na to?

Postupně si nasazujte jednotlivé barevné klobouky a veďte jakýsi vnitřní dialog. Odpovídejte si na otázky, které každý klobouk klade, když jej máte nasazený na hlavě. Nasaďte klobouk a zapište si myšlenky, poznámky a otázky, které má. Poté si klobouk sundejte a odpovězte či si zapište poznámky sami za sebe. Pak si klobouk stejné či jiné barvy (podle situace) opět nasaďte a postup se opakuje.

Doporučuji to provádět opravdu „fyzicky“ a barevně. To znamená vyrobit si barevné klobouky a střídavě je nasazovat, ne si vše pouze obrazně představovat nebo nahrazovat klobouk třeba různobarevnými kostkami v ruce apod. Kontrolovat vás asi nikdo nebude, ale… Přemýšlíme hlavou, proto je na ní dobré mít onu barevnou pokrývku. Také žijeme v barevném světě, ne v dobách němého filmu s buřinkami Stana Laurela a Olivera Hardyho.

Obr. Angličan Stan Laurel (1890-1965) a Američan Oliver Hardy (1892-1957) se svými typickými (černými) buřinkami. Zdroj: http://www.playbill.com

 

Jaké pak budou funkce jednotlivých klobouků v kontextu seminární nebo dizertační práce a její přípravy?

Bílý klobouk (fakta)

  • Napovídá při shromáždění znalostí, literatury, statistik a další faktografie jako podkladů pro seminární nebo dizertační práci
    • Jaké informace, fakta, literaturu… (už) mám k dispozici?
    • Jaké informace (apod.) potřebuji získat?
    • Jak tyto informace a podklady získám?
    • Udržuje faktickou vazby směrem k cíli práce (definování cílů je východiskem, a přitom z mých zkušeností slabinou mnoha prací)

Červený (emoce)

  • Emoce hrají svou roli v průběhu celého cyklu přípravy seminární/dizertační práce, proto jej nasazujete vícekrát
    • Jak „to“ cítím? Týká se např.
      • vybraného tématu/problematiky,
      • cíle práce (i do něj může být vložena emoce, např. o lídrovství, vizi a komunikaci se asi píše emocionálně jinak než o nějaké části zákonů (?) apod.),
      • celkového vyznění práce,
      • postojů k argumentům, závěrů atd.
      • Emoce se týkají také hotové, dokončené práce (platí pro všechny klobouky)
        • Jaké pocity mám z toho, jak jsem zpracoval/a téma (problém, záměr, cíl…)?
        • Pokud jde o zejména dizertační práci, neměly by emoce převážit nad fakty. Je důležité, abyste s červeným kloboukem byli umírnění (a třeba raději nespoléhali na „pocity“ hodnotitelů).

Modrý klobouk (proces)

  • Při dizertační práci, která je rozsáhlejší a její příprava a zpracování trvá delší dobu, vám zřejmě tento klobouk pomůže více a poslouží lépe než u kratší seminární práce. Principy a otázky jsou však stejné. Modrý klobouk zajišťuje integritu práce, propojení teoretické a praktické části a mnoho dalších užitečných věcí. Orientuje se v situaci z hlediska:
    • Celkového kontextu a postupu
      • Jaký je kontext mé práce? (Často je popisován v úvodu, pozor ale na příliš „omáčky“)
      • Jak chci/budu postupovat?
      • ...
  • Jednotlivých kroků, které jste dosud učinili a těch, které ještě zbývají
    • Kde jsem (s prací) teď?
    • Co (mi) ještě zbývá?
    • Jaký bude (můj) další krok?
    • ...
  • Závěrů a dalších kroků, protože žádná práce definitivně nekončí, vždy můžete navrhnout, jak dále pokračovat, co je třeba vyzkoumat, upřesnit, jak může pokračovat případný následovník v dané práci apod.
    • Jaké jsou mé (dílčí, definitivní) závěry?
    • Jaké další kroky (výzkum, projednání…) je třeba učinit?

Zelený klobouk (kreativita)

  • Nasaďte si jej na počátku, když uvažujte o tématu a cílech práce, spřádáte nápady, čeho by se seminární (a hlavně dizertační) práce mohla/měla týkat. Zelený klobouk si nasazuje student, ne konzultant dizertační práce (pokud jej máte).
    • Čím mohu přispět k…?
    • Jaké jsou možnosti…? Jaké jsou alternativy k…?
    • Stejně tak se tento tvůrčí proces může týkat toho, jak lze dále naložit se závěry vaší práce, jaké otázky zůstávají otevřeny apod.
    • Pozor na to, kam kreativita z pohledu manažersko-akademické práce patří a kam ne. Např. není vhodné být příliš kreativní v tom, jak udělat bibliografický soupis zdrojů, když potřebujete dodržet citační standard ČSN ISO 690:2011. Není to pro hodnocení to nejpodstatnější, ale dělá se v tom hodně chyb.

Žlutý klobouk (přínosy)

  • Zajišťuje motivaci, povzbuzení pro vás při studiu a práci na „seminárce“ nebo „dizertačce“ a také pohled na užitečnost toho, co děláte (užitek a přínos seminární i dizertační práce)
    • Jaké jsou pozitivní důvody, proč se do toho (= studia literatury, výzkumu, psaní…) pustit (a neodkládat na poslední chvíli)?
    • Jaké přínosy bude práce, zvolené řešení, postup, závěry… mít (pro vás, pro organizaci, v níž pracujete, pro teorii/praxi…)?
    • V čem a proč to pomůže?
    • Obklopte se žlutými klobouky, abyste jej měli po ruce a mohli si ho nasadit sami nebo své manželce/manželovi, kolegovi, partnerovi… a vysvětlit mu, ať vás povzbudí ve chvílích, kde se vám nebude chtít. Nezapomínejte na něj.

Černý klobouk (ďáblův advokát)

  • Je nezbytný, ale nakládejte s ním uměřeně, neberte jej všude s sebou, hlavně ne do postele. Na závěrečnou zkoušku je to tak půl na půl.
  • Hledá logické důvody a dívá se na věci kriticky. Proto jej potřebujete při zpracování teoretické části práce a pro kritickou rešerši použité literatury (ani s věhlasnými autory nemusíte souhlasit, pokud pro to máte důvod a argument). Dává příležitost pro vaše komentáře a závěry
  • Když to s ním budete přehánět, vykreslí vám příliš černé scénáře.
    • Co se může přihodit špatného?
    • Zde jsou užitečné otázky, které černý klobouk klade:
      • Jaké jsou negativní aspekty současného problému? Odpovědi by přece mohly být dobrými důvody, proč se něčím zabývat a zlepšovat to. (Jaké jsou negativní aspekty, když firma nemá strategii, manažeři nekomunikují, kritizují, nechválí…?) Pole je rozsáhlé, nezapomeňte si také sáhnout do vlastního svědomí.
      • Je to pravda? Je to v souladu s fakty?
      • Co jsem přehlédl?
      • Na co jsem zapomněl? (Např. že závěr práce není pouhé shrnutí toho, co jste udělali, zkontrolovat citace, správnost soupisu literatury, formátování, obsah práce, konkrétně stanovený jasný cíl, jehož dosažení lze posoudit apod.)

To je pouze omezený výčet možností, v čem vám pomůže, když si připravíte a otevřete „kloboučnictví“, Všude tam, kde budete zpracovávat a psát své práce v rámci studia jakéhokoliv programu na Ústavu práce a právní vědy nebo European Business School SE.

Snad jsem vás trochu inspiroval a poskytl v něčem žlutý klobouk. To znamená, že z článku budete mít užitek nejen vy, ale i kolegové-přednášející a já. Jsme totiž v rolích hodnotitelů seminárních prací a konzultantů nebo oponentů vašich závěrečných dizertačních prací.

Smekám klobouk před každým, kdo se do MBA či podobného studia pustí/pustil a obětuje čas a mnoho víkendů svému profesnímu rozvoji. Studentům (ať jste či nikoliv studenti zmíněných institucí) přeji hodně „áček“ s šesti klobouky.

Vaše náměty, otázky či zkušenosti si rád přečtu v komentářích. Napsat mi můžete také na libor@liborfriedel.cz. Těším se.

Literatura:  

  • de BONO, Edward. Šest klobouků aneb Jak myslet. 1. vyd.  Praha: Argo, 1997. 187 s. ISBN 80-7203-128-7.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.