Aktuality

U vzdělávacích institucí by toto mělo být jednou z hlavních činností všech lektorů a vedení. Pokud škola nemá co publikovat a nemá o čem psát (odborné články, blogy, informační texty), tak působí dojmem, že se aktivně nevěnuje vzdělávacím činnostem a nemá tedy ani co nabídnout svému okolí zadarmo. Nemůže se tedy od ní očekávat ani moc kvalitních informací za peníze.
person
Vnímání pracovních obědů u nás a v zahraničí

Vnímání pracovních obědů u nás a v zahraničí

Pracovní obědy. Kdo by je neměl rád? Věčné téma zvláště mezi obchodníky a manažery. Všichni se asi shodnou na tom, že jsou příjemné, že se díky nim navazuje nebo prohlubuje vazba mezi jednajícími stranami, že jsou zcela jistě užitečné a navíc příjemné, pokud je platí zaměstnavatel nebo obchodní partner. Ale jsou také efektivní? Neztrácíme jejich absolvováním daleko více než bychom mohli získat? 

Přečíst celý článek
person
Je nutné sjednat pracovní náplň?

Je nutné sjednat pracovní náplň?

K úvaze v dnešním blogu mě přiměly názory některých zaměstnavatelů, že nemusí sjednávat nebo stanovit pracovní náplň zaměstnance, ale že stačí pouze uvést druh práce. To je sice pravda, ale vymezení pracovní náplně je oboustranně výhodné – jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.

Přečíst celý článek
person
Zkratky moderní doby, podvodné a obtěžující zprávy

Zkratky moderní doby, podvodné a obtěžující zprávy

Také se podivujete nad hypermoderní mluvou digitálního věku, kdy si jůtubeři vyměňují vzkazy, třeba že je to OW[1] - tedy v cajku, v pořádku, nebo řekněme košer, nebo že je daná věc KY[2] – k ničemu a loučí se zkratkou NC[3] – tedy dost bylo řečeno? Máte dost emotikonů a smajlíků, které se na nás valí za všech stran?  Říkáte si u toho – co je to za věk, do kterého jdeme a co nám ještě přinesou všechny ty „Twittery“, internetové chatroomy a diskuzní fóra?

Přečíst celý článek
person
Osvědčené postupy aneb „dělají to tak všichni“

Osvědčené postupy aneb „dělají to tak všichni“

Řada organizací spoléhá při svém řízení na "osvědčené postupy" jiných. Pokud se jejich představitelů zeptáte, proč postupují právě tak, řeknou vám, že to tak dělají všichni. A někteří možná dodají, že pokud by to nejlepší možný způsob, jak provádět určitou činnost, nebyl, určitě by jej už někteří opustili. Zní to intuitivně správně, možná i logicky. Skutečnost je však jiná.

Přečíst celý článek
person
Jsou týmy moudřejí než jednotlivci? Jak kdy.

Jsou týmy moudřejí než jednotlivci? Jak kdy.

Skupinová rozhodnutí jsou zpravidla chápána jako kvalitnější než rozhodnutí individuální. Přisuzována jim bývá vyšší objektivita, opřená o širší informace či prověřená názory více osob. Dospěla-li skupina ke shodě, bývají její rozhodnutí většinou i snadněji prosaditelná. Nejrůznější výbory, komise či grémia hrají proto při rozhodování organizací důležitou úlohu. Lze však skupinová rozhodnutí považovat vždy za lepší?

Přečíst celý článek
person
Proč lidé nejsou největším bohatstvím organizace

Proč lidé nejsou největším bohatstvím organizace

Tvrzení, podle něhož jsou lidé „největším bohatstvím“, případně „nejdůležitějším aktivem“ své organizace patří v poslední době k častým podnikovým klišé, u nás i ve světě. Řada firem, která se k němu hlásí, ho používá jako nástroj personálního marketingu či podpory svého image. Některé mu možná i věří. Ať tak či onak, jde jen o módní heslo, které se v žádném ohledu nezakládá na pravdě. Jeho používání navíc není příliš účelné ani lidsky vhodné či taktní.

Přečíst celý článek
person
Slova, která zbytečně škodí

Slova, která zbytečně škodí

Komunikace se zpravidla dělí na verbální a neverbální. Existuje však i komunikace, která leží někde uprostřed mezi nimi. Opírá se sice o slova, svou povahou se však blíží spíše „řeči těla“. Jde o komunikaci, jež používá výrazy, které nejsou zcela záměrné nebo jejichž vliv na druhé si plně neuvědomujeme. Často tak jde i o bezděčná slova, která nám zbytečně škodí.

Přečíst celý článek
person
Minimální mzda a její role v ekonomice

Minimální mzda a její role v ekonomice

Mzda jako ekonomická kategorie vyjadřuje z pohledu zaměstnavatele cenu (náklady) práce a z pohledu zaměstnance odměnu (hodnotu) práce. V praxi je nutno rozlišovat mezi brutto mzdou (u nás také superhrubou mzdou) a netto (čistou) mzdou. Rozdíl je v tom že hrubá mzda obsahuje položky, které je nutno odvést (zaplatit) státu, případně sociální a zdravotní pojišťovně ve formě daní a pojištění. Protože odvody na zdravotní a sociální pojištění platí nejenom zaměstnanec, ale i zaměstnavatel a v rozdílné výši, po přičtení celkové částky odváděné zaměstnavatelem k hrubé mzdě dostaneme superhrubou mzdu, která je základem pro stanovení daně z příjmu ze závislé činnosti. Ta je ve vztahu k zaměstnancům neférová v tom, že zaměstnanci musí zaplatit i daň z příjmu z peněz, které jsou příjmem státu. Mimochodem superhrubá mzda byla zavedena v době, kdy vládly strany, které teď před volbami slibují zvýšení mezd díky nižšímu zdanění příjmů. Čistá mzda je očištěna od všech srážek ze mzdy (daň z příjmu, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění) a představuje částku, kterou zaměstnanec obdrží ve výplatě.

Přečíst celý článek

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.