European Business School

Prospívání a psychické zdraví je trendy (nejen ve strategickém managementu)

Autor: Ing. Libor Friedel, MBA
Datum: 03.02.2025

v době (23.1.2025), kdy byl čerstvě inaugurován (staro)nový prezident USA a také se ke konci chýlilo v Davosu výroční jednání WEF (Světového ekonomického fóra)- Obě tyto události okamžitě vyvolaly černo-bílé zkreslení (a rej hejtrů a trollů z „obou stran“). Na druhou stranu je jisté, že ovlivní to, jaké trendy se v nejbližší době vzedmou v další vlny.

Vlivy, které působí na různorodě trendy s dopadem do strategií a strategického řízení se ještě budu zabývat v některém z příštích článků.  Mezi trendy však patří (a drží se minimálně od covidového poplachu) ODOLNOST/RESILIENCE. To je spojeno s dalším trendem, který se může zdát v dnešní době, plné kognitivních zkreslení, nenápadný nebo pro zaměstnavatele odtažitý, podceňovaný nebo dokonce zástupný a falešný. Je to WELL-BEING  a PÉČE O PSYCHICKÉ ZDRAVÍ (manažerů i zaměstnanců).

 

Cesta od toho to typu zdraví k pragmatickému pojetí produktivity, výkonnosti, návratnosti investic či zisku jistě není přímočará, snadno měřitelná, ani na seznamu priorit organizací, které se potýkají s „vážnějšími“ či „existenčními“ problémy a výzvami. Článek Nervy ze železa byl jedním z doteků toho, jak křehká může být ne/rovnováha mezi pohodou, angažovaností a bojem či útěkem či zamrznutím a neschopností jednat.

 

Pojďme se v článku podívat alespoň částečně zorientovat a podívat na pár pohledů a tipů.

 

 

Well-being jako součást psychického zdraví (a strategie)

Vnímám psychiku, well-being a další „nemanažerská“ či „nestrategická“ témata jako naopak něco, co silně ovlivňuje silné a slabé stránky organizací v jejich SWOT rozborech. Proto o nich také píšu a vedu webináře, byť nejsou v oficiálním portfoliu předmětů např. studijního programu MBA strategický management.

Stejně jako kdysi David Cooperrider svým pojetím obohatil perspektivu „řešení příležitostí“ do konceptu uznalého oceňování (Appretiative Inquiry), tak i Martin Seligman a Mihaly. Czikszentmihály obohatili pohled „tradiční“ psychologie „Freudovské pohovky“ („je se mnou něco špatně“) o pohled pozitivní psychologie („jsem OK a mohu na tom stavět“).

Rozmanité hierarchické vztahy, konflikty, slabá komunikace, přílišná kritika, nedůvěra a další neduhy v organizacích a jejich prostředí často přiživují perspektivy „problémů“ a „je se mnou něco v nepořádku“ / „nejsem dost dobrý/výkonný/efektivní/produktivní…“ a téměř dávají zapomenout na pozitivní a zdravé jádro, minulé úspěchy, silné stránky a to dobré, na čem LZE stále budovat! 

Z práce vám může být špatně – a práce vás může těšit. Co z toho nastane závisí na tom, kdo jste, co děláte a jak s vámi zachází v práci. Práce, která je obohacující, zahrnuje dobré vztahy s kolegy a příležitostí pravidelně cítit a vnímat pocit úspěchu je klíčovým faktorem psychické pohody. Psychická pohoda zahrnuje tři hlavní části:

  • fyzickou pohodu (spánek, cvičení, návyky…)
  • sociální pohodu (pozitivní vztahy, podpůrná sociální síť…) a
  • psychickou pohodu (schopnost udržovat si pozitivní přístup, smysl a význam bytí a konání, schopnost zvládat stres…)

 

Je důležité si také uvědomit, že některé další populární pojmy jako „pracovní spokojenost“ nebo „motivace“ nejsou totéž jako psychická pohoda (well-being). Pracovní spokojenost je o tom, jak se někdo cítí spokojen se svou prací v současném zaměstnání. Je to jistě faktor psychické pohody, ale ku příkladu je docela možné, že někdo bude spokojen se svou konkrétní prací, ale bude velmi nešťastní ze vztahů s některými kolegy, kvality řízení, které se mu dostává apod. Totéž platí, pokud jde o motivací. Můžete se cítit velmi nabití energií pro pracovní úkol a pracovat velmi tvrdě, protože cítíte, že je to důležité a nechci to nechat ostatní na holičkách, ale s tím spojené pracovní vytížení a nedostatek dostupných zdrojů vás může frustrovat a vy se budete cítit nešťastní.

Psychické (mentální, fyzické, emocionální, sociální) zdraví, pohoda, odolnost, vyrovnanost, vzájemný respekt a (sebe)důvěra a další mají nepochybně vliv na „dobré bytí“ a kvalitu spolupráce, rozhodování, formulování cílů, plánování, vedení lidí a řadu dalších aspektů, podstatných pro dobré řízení a naplňování vůdcovských a manažerských rolí, včetně přípravy a implementace strategie a jejich kroků. Rovněž samotný přístup k psychické pohodě vyžaduje ze strany organizací strategické myšlení a přístup.

 

Je třeba si stále znovu uvědomovat, že well-being a psychické zdraví neznamenají absenci problémů. Není to koncept růžových brýlí, vznášení se na obláčku nebo pozitivního myšlení za každou cenu.

 

Množství literatury a studií přináší argumenty a pohledy na propojení prospívání s mnoha aspekty (technologií, robotikou, perfekcionismem, zaměstnaneckými smlouvami, mezinárodnímu odlišnostmi, stárnutím, stresem, subjektivitou, fyzickou aktivitou, všímavostí a dalšími. Tato komplexnost naznačuje, že není snadné zkoumat kauzality (příčiny a důsledky). Příčiny naší pohody a důsledky naší pohody. To je ryze individuální.

Náš dynamický a technologiemi opředený svět nás mnohdy vede spíše cestou „well-doing“ (dobrého dělání) něž „well-being“ (dobrého bytí či existence - překlady „psychická pohoda“ nebo „prospívání“ jsou sice zažité, ale mizí z nich ono „bytí“/existence). Bytí/existence se zdá být natolik „samozřejmé“, že věnujeme pozornost dělání. Odklon od obyčejného vnímaného bytí/existence k nadměrnému dělání či myšlení vede snadno k zahlcení, ztrátě citlivosti a stresu (boji nebo útěku). To pak může vést k tomu, že aktivity odbourávání stresu (včetně např. podporujících zaměstnaneckých benefitů) jsou považovány za well-being. Stejně jako výše uvedená záměna za motivaci či pracovní spokojenost.

 

 

Starořecké vlivy

Psychická pohoda má dvě důležité složky. Subjektivní pocity štěstí, které přináší něco, co nás baví a zároveň pocit, že to, co děláme s naším životem má nějaký smysl a účel. Termín „hedonický" se obvykle používá k označení subjektivních pocitů štěstí.

zatímco méně známý termín „eudaimonická“ pohoda se používá se k označení účelového aspektu psychické pohody. Psycholožka Carol Ryffová (2006) vytvořila poměrně jasný model, který rozděluje eudaimonickou pohodu do šesti klíčových částí (obr.1).

Dobrý život je vyvážený a celistvý, zapojuje každý z různých aspektů naší psychické pohody, místo aby byl úzce zaměřen. Kořeny přístupu Ryffové hledejme v Aristotelově spisu Etika Nicomachova, kde cílem života není cítit se dobře (dobrý pocit), ale místo toho žít ctnostně.

 

 

Obr. 1. Kategorie well-being. Zdroj: Ryffová (2006)

 

 

„Domény“ psychické pohody 

Britský CIPD (The Chartered Institute of Personnel and Development) identifikoval řadu vzájemně propojených „domén“ psychické pohody zaměstnanců. Ačkoli neexistuje žádný „univerzální“ přístup k navrhování strategie zdraví a psychické pohody, její obsah by měl vycházet z jedinečných potřeb a charakteristik organizace a jejích zaměstnanců. Co mezi ně patří? Využijte následující řádky jako inspiromat nebo „checklist“ pro doplňování nápadů.

 

  1. Zdraví
    • Tělesné zdraví – Podpora zdraví, správná rehabilitační praxe, zdravotní prohlídky, benefity pro duševní pohodu, zdravotní pojištění, zvládání postižení…
    • Fyzická bezpečnost - Bezpečné pracovní postupy, bezpečné vybavení, školení v oblasti osobní bezpečnosti a BOZP…
    • Duševní zdraví - Zvládání stresu, hodnocení rizik, dovednosti v řešení konfliktů, školení liniových manažerů, aby dokázali vést obtížné konverzace…

 

  1. Dobrá práce
    • Pracovní prostředí – Ergonomicky navržené pracovní prostory, otevřená kultura…
    • Dobrý liniový management – Efektivní zásady vedení lidí, školení pro liniové manažery (mistry, předáky, týmlídry), management při nepřítomnosti v nemoci.
    • Pracovní nároky - Návrh práce, pracovní role, kvalita práce, pracovní vytížení, pracovní doba, spokojenost s prací, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (WLB.…
    • Autonomie – Kontrola, inovace, whistleblowing…
    • Řízení změn - Komunikace, zapojení, vedení…
    • Plat/mzda a odměny – Spravedlivé a transparentní postupy odměňování, nefinanční uznání a ocenění, benefity…

 

  1. Hodnoty/principy
    • Vedení - Založené na hodnotách, jasné poslání a cíle, strategie zdraví a pohody, řízení společnosti, budování důvěry…
    • Etické standardy - Důstojnost v práci, společenská odpovědnost firem, komunitní investice, dobrovolnictví (pozor na formálnost „odpustků“).
    • Začlenění a diverzita – Oceňování rozdílů, kulturní angažovanost, školení pro zaměstnance a manažery (dost výbušné téma a další trend s dopadem na strategii)…

 

  1. Kolektivní/sociální aspekty
    • Hlas zaměstnance - Komunikace (včetně transparentní/kruhové), konzultace, skutečný dialog, zapojení do rozhodování…
    • Pozitivní vztahy – Styl řízení, týmová práce, zdravé vztahy s vrstevníky a manažery, důstojnost a respekt…

 

  1. Osobní růst
    • Kariérní rozvoj - Mentoring, koučování, řízení výkonnosti, plány rozvoje, využití dovedností, plánování nástupnictví…
    • Emocionální – Pozitivní vztahy, osobní trénink odolnosti, finanční well-being…
    • Celoživotní učení – Plány rozvoje (výkonnosti), přístup ke vzdělávání, pravidelná a kariérní hodnocení, technické a odborné vzdělávání a rozvoj, náročnost práce…
    • Kreativita - Otevřená kultura spolupráce, inovační workshopy…

 

  1. Volba dobrého/vhodného životního stylu
    • Pohybové aktivity - Vycházkové kluby (výborný je z mé zkušenosti Nordic Walking), polední jóga, charitativní procházky, využití lesa…
    • Zdravé stravování - Výběr zdravého menu v jídelně, osvěta…

 

  1. Finanční pohoda a prospívání (obestřeno mnoha kognitivními zkresleními!)
    • Spravedlivé odměňování a politika benefitů – Mzdové sazby vyšší než zákonná národní minimální/životní mzda, systém flexibilních výhod…
    • Plánování odchodu do důchodu – Postupný odchod do důchodu (vč. přípravy lidi, kteří se blíží k důchodu, něco jako důchodový outplacement), pozornost věnovaná stárnutí…
    • Finanční podpora zaměstnanců – dluhové poradenství, nasměrování na externí zdroje bezplatného poradenství, přístup k nezávislým finančním poradcům…

 

 

Vsaďte (např.) na vyváženost

Snad z výše uvedeného vyplývá, že psychická pohoda není pouze otázkou pro HR oddělení a personalisty, ale má širší strategické dopady i příčiny. A jako řada „měkkých“ věcí se obtížněji měří přímé finanční přínosy a návratnost. Je zde řada možných hypotéz, které můžete vložit do strategických map, např. s využitím konceptu Balanced Scorecard.

 

Psychická pohoda ovlivňuje bezpochyby i to, jak organizace a jejich lidé pojmou a uchopí další výzvy a vypořádají se s trendy o kterých byl na webináři (zmíněném na začátku článku) řeč. Např. šlo o:

  • Umělou inteligenci (AI)
  • Kybernetickou bezpečnost
  • Transparentnost
  • Automatizace, robotizace
  • Změnu klimatu a klimasmutek
  • GRC- správu, řízení rizik a shodu s předpisy
  • Třaskavé DEI - diverzitu, rovnost a inkluzi
  • a další trendy vyplývající z geopolitika apod.

 

Jistě bude ještě příležitost se k trendům vrátit.

K tématu well-being, prospívání, štěstí a dalším podobným si můžete přečíst i další příspěvky na blogu. Řada odkazů je součástí tohoto článku jako hyperlinky, zde ještě uvádím odkazy na některé další články, s přáním dobré pohody.

 

 

Další odkazy na mé články: 

 

 

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou konečné.