Proč lidé nejsou největším bohatstvím organizace

Tvrzení, podle něhož jsou lidé „největším bohatstvím“, případně „nejdůležitějším aktivem“ své organizace patří v poslední době k častým podnikovým klišé, u nás i ve světě. Řada firem, která se k němu hlásí, ho používá jako nástroj personálního marketingu či podpory svého image. Některé mu možná i věří. Ať tak či onak, jde jen o módní heslo, které se v žádném ohledu nezakládá na pravdě. Jeho používání navíc není příliš účelné ani lidsky vhodné či taktní.

Pojďte studovat MBA Řízení lidských zdrojů

Profesní vzdělávací program MBA Řízení lidských zdrojů a personální management je určen nejen Vám, kteří se profesně věnujete personalistice, nýbrž všem vedoucím pracovníkům a manažerům na nejrůznějších řídících úrovních!

Slova, která zbytečně škodí

Komunikace se zpravidla dělí na verbální a neverbální. Existuje však i komunikace, která leží někde uprostřed mezi nimi. Opírá se sice o slova, svou povahou se však blíží spíše „řeči těla“. Jde o komunikaci, jež používá výrazy, které nejsou zcela záměrné nebo jejichž vliv na druhé si plně neuvědomujeme. Často tak jde i o bezděčná slova, která nám zbytečně škodí.

Minimální mzda a její role v ekonomice

Mzda jako ekonomická kategorie vyjadřuje z pohledu zaměstnavatele cenu (náklady) práce a z pohledu zaměstnance odměnu (hodnotu) práce. V praxi je nutno rozlišovat mezi brutto mzdou (u nás také superhrubou mzdou) a netto (čistou) mzdou. Rozdíl je v tom že hrubá mzda obsahuje položky, které je nutno odvést (zaplatit) státu, případně sociální a zdravotní pojišťovně ve formě daní a pojištění. Protože odvody na zdravotní a sociální pojištění platí nejenom zaměstnanec, ale i zaměstnavatel a v rozdílné výši, po přičtení celkové částky odváděné zaměstnavatelem k hrubé mzdě dostaneme superhrubou mzdu, která je základem pro stanovení daně z příjmu ze závislé činnosti. Ta je ve vztahu k zaměstnancům neférová v tom, že zaměstnanci musí zaplatit i daň z příjmu z peněz, které jsou příjmem státu. Mimochodem superhrubá mzda byla zavedena v době, kdy vládly strany, které teď před volbami slibují zvýšení mezd díky nižšímu zdanění příjmů. Čistá mzda je očištěna od všech srážek ze mzdy (daň z příjmu, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění) a představuje částku, kterou zaměstnanec obdrží ve výplatě.

Mýtus o „teambuildingu“

Dosáhnout toho, aby zaměstnanci táhli za jeden provaz, vycházeli si vstříc a dávali přednost společným cílům před cíli osobními, není jednoduché. Představa, že toho lze dosáhnout „teambuildingem“, je však klamná. Týmem se skupina stává společnou prací vedenou jasnými cíli a pravidly spolupráce pod dohledem vedoucího, který tato pravidla zdůrazňuje a prosazuje. Tedy nikoli umělými aktivitami a společenskými hrami.

Kolektivní vyjednávání a seskupení členů aneb Jsou k něčemu odbory?

V praxi se setkáváme s názory, že činnost odborových organizaci nemá smysl a vlastně je překážkou podnikání a prosperity firmy. Opak je pravdou. Odbory formulací svých požadavků respektujících zájmy zaměstnanců vstupují do diskuse a pomáhají vytyčit mantinely, ve kterých se odvíjejí vzájemné vztahy vlastníků, resp. manažerů na jedné straně a zaměstnanců na straně druhé. 

Dnes, stejně jako před 30 lety: „nejsou lidi“

I po téměř třech desetiletích od započetí tržních reforem trápí českou ekonomiku stejná choroba jako v letech „reálného socialismu“: schází jí pracovní síla. Míra nezaměstnanosti je nízká, podniky shánějí pracovníky, kde se dá, a personalisté berou bonusy, přivedou-li někoho, kdo se nechá zaměstnat. Má česká ekonomika nedostatek lidí „v genech“?

Etický kodex: nástroj řízení nebo snůška frází?

Svůj etický kodex má dnes většina státních a veřejných organizací, ale i převážná část velkých firem. Firmy jej tvoří především ve snaze posílit svou důvěryhodnost v očích zákazníků a čelit nežádoucímu jednání zaměstnanců ve vztahu ke svému zaměstnavateli. Zveřejnění kodexu ani jeho podepsání zaměstnanci však z něj ještě nástroj řízení nečiní. Důležitá je jeho konkrétnost, vyváženost jeho obsahu i způsob jeho tvorby. 

Rozhovor s Doc. Ing. Janem Urbanem, CSc. o jeho nové knize Motivace a odměňování pracovníků. Co musíte vědět, abyste ze svých pracovníků dostali to nejlepší, která vyšla začátkem roku v nakladatelství Grada.

Co omezuje tvořivost a jak ji podpořit?

Dynamika kapitalismu spočívá podle rakouského ekonoma moravského původu J. Schumpetera v jeho vlastní „kreativní destrukci“. Tedy schopnosti trvale měnit zavedené postupy, přicházet s novými výrobky, službami, technologiemi či obchodními přístupy, a likvidovat ty, které zastaraly. Hlavní význam tvořivé destrukce přitom nespočívá jen v tom, že vede k inovacím, ale i v tom, že přesunuje zdroje do nových oblastí a posiluje ekonomický růst. Tvořivá destrukce nemusí být vždy úspěšná, ještě vážnější však je, pokud jí určité síly brání.