Neslavný come back
Na umění jednat s lidmi neexistuje recept. Podívejte se třeba na holiče: při tvorbě plastického střihu se dozvíte o nových fotbalových posilách pražských „S“ i o možnosti nájmu v blízké ulici.
Přečíst celý článekNa umění jednat s lidmi neexistuje recept. Podívejte se třeba na holiče: při tvorbě plastického střihu se dozvíte o nových fotbalových posilách pražských „S“ i o možnosti nájmu v blízké ulici.
K úvaze v dnešním blogu mě přiměly názory některých zaměstnavatelů, že nemusí sjednávat nebo stanovit pracovní náplň zaměstnance, ale že stačí pouze uvést druh práce. To je sice pravda, ale vymezení pracovní náplně je oboustranně výhodné – jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.
Účelem tohoto blogu je vysvětlit některé změny v ochraně osobních údajů podle nařízení ve srovnání s příslušnými ustanoveními ZP a NOZ.
Snad mi dramatik Jaen – Baptiste Poquelin známější pod jménem Moliere promine titulek použitý z jeho známé divadelní hry, ale nemůže být výraznější označení pro lidi, kteří předstírají nemoc. Firmám tím způsobují nemalé ztráty. Opatřením, které by mělo postihnout „simulanty“, je možnost zaměstnavatelů kontrolovat dodržování dočasného režimu práce neschopného zaměstnance (dále jen „režim pojištěnce“). Oprávnění zaměstnavatele je stanoveno v § 192 zákoníku práce (ZP).
Firmy (zaměstnavatelé) se po ekonomické stagnaci dostávají do výkonnostního tempa. S růstem výroby stoupá zájem o zaměstnance a je možné se „poohlédnout“ i po uchazečích o práci, kteří jsou evidováni na úřadech práce. Pro zaměstnavatele pak přijetí takového uchazeče o zaměstnání může znamenat určitou výhodu.
Titulek blogu by mohl svádět k domněnce, že v zaměstnání nebo na pracovním trhu jeho účastníci (zaměstnavatel a zaměstnanec) hrají karty. Jde o úplně něco jiného. V současnosti, kdy firmy daleko více využívají zahraniční zaměstnance, než tomu bylo v minulých letech, se uplatňují tzv. zaměstnanecké a modré karty. Nejde o platební, hrací nebo jiné karty, ale o právní dokumenty, které v personální praxi mají dalekosáhlý význam.
I když se zdá titulek tajuplný, nejde o nic jiného, než o práci konanou ve prospěch firmy (zaměstnavatele) mimo pracoviště. Zaměstnanec ji může vykonávat jako tzv. teleworking (práce na dálku) nebo homeworking (práce z domova). I zde se projevuje vliv práva Evropské unie spočívající ve stále se rozvíjejících moderních a flexibilních formách zapojení se do pracovní činnosti.
Před nedávnem jsem četl zajímavou statistiku, jejíž výsledky jsem si vypůjčil do názvu dnešního blogu. Podle průzkumu ING Bank „Svět spoření“ se k ulívání peněz bokem přiznala třetina z dotázaných žijících v manželském či partnerském vztahu. Mnohdy přitom nejde o malé částky.
Je známou pravdou, že ekonomická situace zaměstnavatelů je závislá na schopnostech a výkonnosti vedoucích zaměstnanců – manažerů. Požadavky na jejich práci stručně vyjadřuje zákoník práce (dále ZP) v § 11. Vedoucí zaměstnanec by měl efektivně organizovat, řídit a kontrolovat práci ostatních zaměstnanců a dávat jim k tomu závazné pokyny.
Uplatňování nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále NOZ) v zákoníku práce (dále ZP) přináší v praxi nejvíce výkladových komplikací v oblasti skončení pracovního poměru. Odchylné je posuzování důsledků při neplatném skončení pracovního poměru (např. nesprávně uvedený důvod výpovědi) a při rozvázání pracovního poměru způsobem, k němuž se nepřihlíží (např. ústní výpověď.) I když ústní skončení pracovního poměru nebývá běžné, přesto se vyskytuje a NOZ i ZP s takovým postupem – i když nezákonným – počítá.
Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.