JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.
person
Modré karty

Modré karty

Titulek blogu by mohl svádět k domněnce, že v zaměstnání nebo na pracovním trhu jeho účastníci (zaměstnavatel a zaměstnanec) hrají karty. Jde o úplně něco jiného. V současnosti, kdy firmy při nedostatku pracovníků daleko více využívají zahraniční zaměstnance, než tomu bylo v minulých letech, se uplatňují tzv. zaměstnanecké a modré karty. Nejde o platební, hrací nebo jiné karty, ale o právní dokumenty, které v personální praxi mají dalekosáhlý význam.

Přečíst celý článek
person
Rodinná firma

Rodinná firma

Není žádným tajemstvím, že na pracovištích, zejména v soukromých firmách, jsou zaměstnáváni rodinní příslušníci. Mohou pak vznikat pracovněprávní vztahy mezi manžely nebo mezi rodiči a dětmi a dalšími příbuznými. Právní předpisy na tyto situace pamatují a tyto vztahy řeší.

Přečíst celý článek
person
Nevyplacení mzdy – a co dál?

Nevyplacení mzdy – a co dál?

I když se podobné případy nevyskytují tak často jako v minulé době, přesto se s nimi v pracovněprávní praxi setkáváme. Jedná se o právní důsledky platební neschopnosti zaměstnavatelů. Řada podniků totiž řeší svoji platební neschopnost tím, že neposkytují zaměstnancům mzdy. Jde sice o porušení práv uvedených v Listině základních práv a svobod a v řadě dalších zákonů, ale lidem konstatování moc nepomůže. Mají však pomoc v  dalších právních předpisech zejména v zákoně o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č.118/2000 Sb.) Od 1.května 2019 dochází k významné zákonné změně ve prospěch zaměstnanců.   

Přečíst celý článek
person
Zkažená radost z dovolené

Zkažená radost z dovolené

Nechci předbíhat, ale i nevydařená dovolená nás může překvapit. Letos budeme již šestý rok využívat velkou výhodu, kterou přinesl nový občanský zákoník č.89/2012 Sb. (dále NOZ). Nejde o snížení cen rekreačních pobytů, ale o novou právní úpravu. NOZ umožňuje všem, kterým z nejrůznějších důvodů dovolená nesplní očekávanou radost, částečnou satisfakci. Ovšem, jen za určitých podmínek.

Přečíst celý článek
person
Soukromá elektronická pošta na pracovišti

Soukromá elektronická pošta na pracovišti

Rozvíjející se výpočetní technika a snaha po vyšší efektivitě práce umožňuje zaměstnavatelům zavádět elektronickou poštu na většinu pracovišť. Vedle kladů, které tato technika přináší, se objevují praktické problémy. Např. zda zaměstnavatel může kontrolovat elektronickou poštu, kterou zaměstnanec obdržel na pracoviště do schránky počítače, který mu byl svěřen k výkonu práce, nebo poštu, kterou odeslal zaměstnanec. Jedná se o nové prvky v pracovní činnosti, v nichž je obsažena i ochrana údajů a tím i osobnost zaměstnance.

Přečíst celý článek
person
Může mít muž mateřskou dovolenou?

Může mít muž mateřskou dovolenou?

Mnozí nad titulkem nevěřícně zakroutí hlavou, ale pracovněprávní předpisy umožňují, aby muž pečoval o dítě na „mateřské „ nebo rodičovské dovolené. V legislativním  smyslu se u muže – zaměstnance -nejedná o klasickou „mateřskou“ jako je tomu u zaměstnankyň – žen, ale o dobu, po kterou může žena čerpat mateřskou dovolenou. Právní úprava zavedená  zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.- dále ZP) a zákonem o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.,  vytváří rovnocenné podmínky pro péči o děti i v průběhu zaměstnání pro ženy i muže.

Přečíst celý článek
person
Pomohou částečné pracovní úvazky?

Pomohou částečné pracovní úvazky?

Nechci tvrdit, že by pracovní poměry na kratší pracovní dobu mohly vyřešit nedostatek zaměstnanců, ale jejich sjednávání by mohlo alespoň částečně napomoci. Jak vyplývá z údajů Eurostatu má u nás jen desetina zaměstnaných žen a dvě procenta mužů kratší pracovní úvazky. V EU je to jedna třetina žen a devět procent mužů. Důvody pro kratší úvazek jsou všeobecně známé: sladění zaměstnání s péčí o děti a rodinu, zdravotní stav, problémy se školní výukou a profesní vzdělávání či pozvolný odchod do důchodu.

Přečíst celý článek
person
Chcete koupit nebo pronajmout podnik?

Chcete koupit nebo pronajmout podnik?

Jsem přesvědčen o tom, že mnoho čtenářů na otázku vyslovenou v titulku odpoví záporně. Přesto se podobné obchodní transakce uskutečňují. Právní předpisy s nimi počítají a je vhodné si je připomenout, zejména z pohledu zaměstnanců, kterých se to týká. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále NOZ) zrušil s účinností od 1. ledna 2014 obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Z toho důvodu zařadil do obsahu  i právní úpravu prodeje závodu  a zavedl nový pojem – pacht závodu.  

Přečíst celý článek
person
Vyšší náhrady za poškozené zdraví

Vyšší náhrady za poškozené zdraví

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Přečíst celý článek
person
Jak si chránit know-how?

Jak si chránit know-how?

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

Přečíst celý článek

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.