Nové povinnosti zaměstnavatelů a práva zaměstnanců jsou v roce 2024 v právní úpravě dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Od 1. ledna 2024 vzniká zaměstnancům pracujícím podle dohody dříve v ní neexistující právo na dovolenou a od 1. července jim musí zaměstnavatelé zajistit účast na nemocenském pojištění.

Dovolená v dohodách

Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění v zákoníku práce (dále ZP) stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou. Toto právo vzniká od 1. ledna 2024. Uplatní se obecná právní úprava dovolené podle § 211 až 223 ZP.

Zaměstnanec však musí splnit zákonné podmínky. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Nerozhoduje, zda a v jakém skutečném rozsahu počtu hodin týdně byla práce v dohodě sjednána a konána.

Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Zaměstnanec pracující na základě DPČ a DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce. Do toho se započítávají náhradní doby, např. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci anebo nepracuje proto, že je svátek. Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě podmínky (nepřetržité trvání dohody a výkon práce) splněny současně.

 

Délka dovolené

Stanoví se v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20x 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.

Příklad:

• Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce odpracoval v době od června do září 292 hodin, tedy 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292: 20= 14,6)  Při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 22 hodin dovolené ( 14/52  × 20 x4=21,54.)

Nebude – li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.

 

 

Nové povinnosti v nemocenském pojištění

Úsporný balíček vlády se od 1. ledna 2024 „proměnil“ do 63 zákonů a přinesl nové povinnosti zaměstnavatelům. „Zaměstnanci pracující podle dohody o provedení práce (DPP) budou od 1.7. účastni odvodů pojistného na sociální zabezpečení, jestliže v měsíci dosáhnou tzv. rozhodného výdělku. Předpokladem tedy bude dosažení rozhodného měsíčního výdělku (odměny) z  DPP ve výši 25 % průměrné mzdy, která bude vyhlašována ve Sbírce zákonů. Pokud v roce 2024 budu mít takovou dohodu uzavřenou u jednoho zaměstnavatele, tak sociální a zdravotní pojistné se nebude platit z 25 % průměrné mzdy, zaokrouhleně se jedná o částku 10.500 Kč (vypočteno pro rok 2024 z částky 43.967 Kč). Nad tuto částku se tedy bude odvádět sociální a zdravotní a proti roku 2023 se částka dokonce o 500 Kč zvyšuje bez odvodu pojistného. To je pro případ pokud mám uzavřenou dohodu o provedení práce s jedním zaměstnavatelem.

Co ale pokud DPP budu mít uzavřenou u více zaměstnavatelů? Jestliže taková situace nastane, tak zde bude možnost si vydělat až do 40 % průměrné mzdy, aniž by nastal odvod pro zdravotní a sociální pojistné. Pro rok 2024 se tedy jedná o částku do výše 17.500 Kč.

Novela zákona o nemocenském pojištění ukládá řadu nových povinností zaměstnavateli. Je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích, kteří u něj pracují podle DPP a upozornit je na možný vznik odvodů pojistné částky. Dále musí předložit Okresní správě sociálního zabezpečení (dále OSSZ) údaje o těchto zaměstnancích, zejména jejich výši příjmů.  OSSZ oznámí pak tuto skutečnost všem zaměstnavatelům, kteří zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali na základě DPP.  Zaměstnavatel je povinen odvést pojistné za tento kalendářní měsíc do 30 dnů od doručení oznámení. 

Povinnosti zaměstnance nastávají po oznámení OSSZ. Ta oznámí zaměstnanci, že je povinen odvést pojistné na sociální zabezpečení, jestliže v příslušném měsíci dosáhl rozhodné částky. Pojistné pak musí zaměstnanec zaplatit do 30 dní od doručení oznámení.

 

 

Přechod na pracovní poměr

Významná je „novinka“, která může umožnit zaměstnanci přechod z DPČ nebo DPP do pracovního poměru.V případě, že by zaměstnavatel žádosti zaměstnance k přechodu do pracovního poměru vyhověl, nastaly by i změny v odvodech pojistného na sociální zabezpečení. Zaměstnavatel by pak postupoval v odvodech jako u ostatních zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru.

Kdy může tato situace nastat? Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Může být kladná směřující ke sjednání pracovního poměru nebo záporné stanovisko zaměstnavatel odůvodní např. vážnými provozními důvody nebo povahou práce.