V soudní praxi dosud právně nebyly řešeny případy, kdy se úraz stal (opaření vodou) při vaření kávy. Postup naznačuje zákoník práce v 274 odstavec 1. (dále ZP). Podle tohoto ustanovení se úraz při stravování nepovažuje za pracovní.

S ohledem na praxi nelze zákonné ustanovení posuzovat pragmaticky bez ohledu na společenský a ekonomický vývoj. V některých případech může být vaření kávy v průběhu zaměstnání považováno za přímou souvislost s plněním pracovních úkolů, neboť by se mohlo jednat o úkony potřebné k výkonu práce nebo během práce obvyklé (§ 273 odstavec 2 ZP).

 

Rozhoduje pracovní náplň

Výkladová praxe se ustálila  na názoru, že je rozhodující, zda se u konkrétního zaměstnance jedná o vaření kávy jako o úkon nutný nebo obvyklý. Zcela nepochybně se bude jednat o pracovní úraz, stane -li se asistence, sekretářce nebo jiné administrativní pracovnici, která má vaření kávy v pracovní náplni. Nejedná se však jen o vaření kávy pro jejího nadřízeného zaměstnance (vedoucího), ale např. i pro návštěvníky, hosty, klienty, delegace apod.

 

Káva a vedoucí zaměstnanci

 Sporné by bylo posouzení úrazu při vaření kávy zaměstnancem, který takový úkon  nemá v druhu práce a tedy v pracovní náplni. Záleželo by na charakteru práce. U zaměstnanců, jejichž výkon práce je spojen s vyšší duševní a psychickou námahou (manažeři, vedoucí apod.) by se zřejmě – podle názoru autora – jednalo o nutný úkon v souvislosti s výkonem práce a takový úraz by byl nutno posoudit jako pracovní.

O pracovní úraz by se jednalo i tehdy, kdyby vedoucí dal příkaz své podřízené zaměstnankyni, aby mu uvařila kávu a při této činnosti došlo k úrazu. A to i tehdy, kdyby zaměstnankyně neměla tuto činnost v pracovní náplni nebo by to nevyžadoval charakter její práce. Takové posouzení je v souladu s § 273  odstavec1 ZP, neboť jde o činnost vykonaná na příkaz zaměstnavatele.

 

Úraz při stravování

V praxi jsou velmi časté případy úrazů (poškození zdraví), které se stanou při cestě do jídelny nebo při vlastním stravování. Za pracovní se považuje úraz, který se přihodí na cestě na stravování v objektu zaměstnavatele. Z hlediska posouzení, zda cesta ke stravování, na které zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla konána  v objektu zaměstnavatele, je dle soudní judikatury rozhodující, zda jde o prostory ve sféře dispozice zaměstnavatele, kde je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

      Pracovněprávní odpovědnost za škodu nevznikne pouze v případě, když ke škodě dojde v přímé souvislosti se stravováním (např. pokud se zaměstnanec při krájení chleba řízne do prstu). Zaměstnavatel bude odpovědný i tehdy, kdy škoda vznikne nikoli v přímé souvislosti se stravováním (např. na zaměstnance při svačině na pracovišti spadne těžký materiál a způsobí mu zranění) nebo pokud zaměstnanci vznikne škoda při cestě ke stravování či zpět, která je konána v objektu zaměstnavatele.

 

Ze soudní judikatury

S pracovními úrazy v souvislosti se stravováním souvisí zajímavé judikáty:

• Požívání nápojů, které je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům podle nařízení vlády 178/2001 Sb., (v létě studené a v zimě teplé) je úkonem potřebným k výkonu práce . Dojde –li  při takovém úkonu k úrazum jde o pracovní úraz (S IV, s. 957).

- Jde o pracovní úraz řidiče v případě, když řidič vozidla organizace po ujetí určité etapy cesty odstaví vozidlo a jde se občerstvit do hostince, přičemž na cestě od vozidla nebo zpět k vozidlu utrpí úraz. (Zhodnocení NS ČSR ze dne 27. 1. 1974, sp. zn. Cpj 37/74 – R II/1976, s. 34).