Trest za neodvádění pojistného

Ve své advokátní praxi se stále setkávám se zaměstnanci seniorského věku, kteří před odchodem do starobního důvodu zjišťují, že za ně některý ze zaměstnavatelů neodváděl pojistné na sociální zabezpečení. Nemohu tvrdit, že na tyto dlužníky máme účinný lék, ale v těchto pro zaměstnance citlivých situacích, může hodně pomoci. Jedná se o hrozbu trestního postihu, který umožňuje trestní zákoník č. 40/2009 Sb.(dále jen „TZ.“) 

Bez odvodů pojistného

 Často zaměstnanci zjišťují, zejména v období před vznikem nároku na starobní důchod v tzv. předstihovém řízení, že zaměstnavatel za ně toto pojištění neodváděl. TZ v § 241 kvalifikuje takové jednání jako trestný čin s možností uložit trest odnětí svobody až na tři roky nebo zákazem činnosti. Tohoto trestného činu se dopustí  plátce (zaměstnavatel), který ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za poplatníka (zaměstnance) odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění nebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Větší škodou s e rozumí částka dosahující 50 tisíc korun.  Vyšší tresty (odnětí svobody až na osm let) jsou tehdy, jestliže pachatel takovým jednáním získal pro sebe nebo pro někoho jiného prospěch značného nebo velkého rozsahu.

 Tohoto trestného činu s e dopustí i ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnost.

Trestní odpovědnost za tento trestný čin zaniká, jestliže pachatel svou povinnost k odvodu pojistného  splnil dříve, než soud prvního stupně začal vyhlašovat rozsudek. Termín není do zahájení trestního řízení (vyšetřování), ale povinnost může pachatel splnit ještě v průběhu hlavního líčení u soudu prvního   stupně.(tzv. účinná lítost).

 

Předlužení firmy

Zanedbání povinnosti zaměstnavatele odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je často důsledkem předlužení firmy.

V některých případech se může jednat o skutkovou podstatu trestného činu způsobení úpadku (§ 224 TZ). Dopustí se ho občan (např.majitel firmy nebo odpovědný zaměstnanec, např. člen statutárního orgánu), kdo si přivodí předlužení tím, že např. bude mít vydání nepřiměřená svým majetkovým poměrům nebo bude užívat úvěr v rozporu nebo v hrubém nepoměru s jeho účelem. Stejného trestného činu se dopustí ten, kdo bude spravovat svůj majetek v rozporu s povinnostmi, které mu ukládá zákon nebo sjednaná smlouva či dohoda (např.smlouva podle občanského zákoníku). Tento trestný čin způsobí i ten, kdo poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač je to v hrubém nepoměru  k jeho majetkovým poměrům. Obdobně TZ postihuje protiprávní jednání majitele firmy nebo statutárního orgánu či jiné odpovědné osoby, které nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci (trest odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti).  Podmínkou je rovněž, že toto jednání je v hrubém nepoměru k  majetkovým poměrům firmy. Půjde tedy o postih činnosti, která nevyplývá z  předmětu činnosti firmy nebo z její pravidelné podnikatelské činnosti a přitom např. dojde k úpadku.

 

Nelegální práce

I přes výrazná zpřísnění se např. stále vyskytuje nelegální práce (práce na černo)  ve velké míře. Üřady práce zjišťují, že mnohdy firmy zaměstnávají cizince bez povolení nebo že zprostředkovatelské agentury- většinou to nejsou  agentury práce- umožňují zaměstnání bez povolení.

Proto lze kladně hodnotit, že TZ postihuje neoprávněné zaměstnávání cizinců. Podle § 342 se trestného činu neoprávněného zaměstnávání cizinců, kteří se  zdržují na území ČR, dopustí ten, kdo  ve větším rozsahu  neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizinců, kteří  nemají platné povolení k zaměstnání. Jedná se o občany ze států mimo EU.

Trest odnětí svobody může být u fyzické osoby vyměřen až na šest měsíců nebo může být uloženo propadnutí věci nebo  jiné majetkové hodnoty nebo zákaz činnosti. Vyšší „sazby“ jsou v případě, kdy je tento trestný čin spáchán členem organizované skupiny, za úplatu nebo opětovně (odnětí svobody až na jeden rok). V případě, že pachatel získá tímto trestným činem značný prospěch, může mnu být uložen trest odnětí svobody na šest měsíců až na tři roky.

Tento tento trestný čin umožňuje přísnější postih zejména organizovaných struktur, které se zabývají touto činností za úplatu a ve větším rozsahu, zpravidla se snahou dosáhnout i vysokých zisků. Jedná se zejména  organizované skupiny, které zprostředkovávají zaměstnání cizincům a přitom k této činnosti nemají povolení.

V případě trestného činu nelegálního zaměstnávání se bude velmi často jednat o úmysl. Pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení TZ a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn ( § 15  odstavec 1 TZ). Srozuměním se rozumí i to, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem (např. zákonem o zaměstnanosti). Většina pachatelů si musí být vědoma, že zprostředkovávat práci cizinců mohou jen na základě povolení Ministerstva práce a sociálních věcí a že cizinec musí mít povolení k zaměstnání.

 

Kdo je vinen?

Trestní odpovědnost firmy podle zákona č. 418/2011 Sb. může způsobit např. statutární orgán nebo člen tohoto orgánu, jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jednat jménem nebo za právnickou osobu, dále to může být  vedoucí osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost, nebo i „řadový“ zaměstnanec při plnění pracovních úkolů.  I když nebude zjištěna odpovědnost a protiprávní jednání konkrétního jednotlivce (osoby), bude při splnění dalších zákonných podmínek existovat trestní odpovědnost právnické osoby.

Jedná se např.: porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku – dále jen „TZ“), podvod (§ 209 TZ), pojistný, úvěrový a dotační podvod (§ 210 až 212 TZ), neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 TZ), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243 TZ), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254 TZ).

 

Druhy trestů

Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit tyto tresty: zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, přijímání dotací a subvencí a uveřejnění rozsudku.

Trest zrušení právnické osoby patří mezi nejzávažnější.  Je to tehdy, jestliže její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu. Po právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen trest zrušení, vstupuje tato osoba do likvidace.

Propadnutí majetku může postihnout právnickou osobu za zvlášť závažný čin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch. Soud může určit, že propadnutí majetku postihne jen část právnické osoby.

Závažným zásahem, do výrobní a podnikatelské činnosti firem může být trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži. Spočívá v tom, že právnická osoba nebude moci po dobu výkonu tohoto trestu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastniti se zadávacího řízení o veřejných zakázkách nebo veřejné soutěže podle jiných prvních předpisů. Soud může tento trest uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu v uvedených souvislostech není třeba uložení jiného trestu.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.