Koho to někdy v životě nenapadlo – začíná nový rok, i já se změním. Někomu to vydrží na stálo, někomu jen pár hodin nebo dnů. A pracovně? Žijeme v době, kdy jsme bombardováni úkoly a zároveň nás láká vyzkoušet tolik různých věcí. Na druhou stranu právě uplynulý rok nám ukázal, že nic není ve svých základech tak pevné, jako se dosud zdálo, že žádný proces není skutečně neměnitelný. Naopak, když je potřeba, jde změnit velmi rychle i to, co donedávna bylo nemyslitelné. No, a pokud už jste v těch změnách, případně v období plánování změn na základě předsevzetí, a víte, že loni šlo něco, co nikdy před tím nešlo, tak co změnit i vlastní přístup k některým úkolům, situacím nebo životu obecně? Protože dobrých tipů, abyste získali více času nebo osobní svobody není nikdy dost, pár jich nabízím.

Nesnažte se být za každou cenu dokonalí.

Určitě si vybavujete situace, kdy jste seděli nad úkolem, například prezentací, hodnotící zprávou, analýzou nebo jen složitým emailem a stále jste měli pocit, že určitý odstavec je možné napsat lépe, font nadpisu není to pravé a že chybí ilustrační obrázky nebo nějaká zásadní informace. Postupně jste zpracovávaný podklad ladili a ladili a čas byl rázem pryč. S úkolem jste vlastně možná skončili jen proto, že již vypršel čas na jeho zpracování, protože jinak by nemusel být dokončen nikdy, a to ve smyslu hesla – vždy tam mohu něco zlepšit nebo přidat. Jedním z největších žroutů času je snaha být dokonalý tam, kde to příliš nedává smysl. Vyhněte se proto perfekcionismu za každou cenu a buďte důslední pouze tam, kde je to skutečně oprávněné.

 

Nejprve přemýšlejte, pak pracujte.

Ne nadarmo se říká dvakrát měř, jednou řež. Podobně to bývá i s některými úkoly koncepčního charakteru. Čím složitější zadání máte, tím spíše je třeba řádně promyslet pracovní postup. Jde například o rozdělení úkolů na dílčí části nebo menší úkoly, delegování menších úkolů nebo rozvržení časového plánu. Při promýšlení můžete využít i mentálních map nebo jiné techniky, které vám pomohou utřídit si jednotlivé myšlenky. V každém případě nezačínejte pracovat na úkolu teď hned jen proto, že někdo řekl, že na něm máte teď hned začít pracovat.

 

 

Plánujte na denní bázi.

Používání to-do listů je v dnešní době samozřejmostí. Tedy jak pro koho. Drtivá většina lidí o nich mluví, ale málokdo je skutečně používá. Nebo mají pocit, že když si úkol zapsali do diáře, kde ho následně po jeho splnění odškrtnou, že mají to-do list. Nemají. Jde o samostatný papír, samostatné místo, kam se zapisují jednotlivé úkoly nebo jednotlivé kroky v rámci komplexního úkolu. Na jednom místě. Souhrnně. Aby bylo možné snadněji a rychleji kontrolovat jejich (s)plnění a následně po splnění úkolu tento samostatný papír s úlevou prostě zmačkat a vyhodit. Nezapomínejte je proto využívat pokud možno každý den. Před započetím práce si jednoduše napište pár bodů, které musíte daný den zvládnout, a je jedno zda na papír, nebo do elektronického souboru, který se následně dává přece také do koše.

A co udělat pro sebe a pro lepší pocit z práce a postupovat v duchu chtěných změn?

 

Setkávejte se s lidmi ve vhodnou dobu.

Zkuste při své práci vysledovat, kdy si připadáte ve své práci nejproduktivnější a zároveň si přiznejte, v jakém časovém období vaše pozornost i produktivita klesá. Do tohoto období si poté vkládejte různé schůzky a jednodušší pracovní úkoly. Tímhle uvědoměním si svého vlastního nejvhodnějšího času na práci a jeho dodržováním dosáhnete ve stejných časech vyšší produktivity. Jde o to si to jen uvědomit a pokud možno i dodržovat.

 

 

Naučte se používat slovo NE.

Občas s oblibou říkám, že nastanou situace, kdy je i na jednoho osla najednou mrkve moc. Prostě, i když by oči stále jedly, huba už nemůže. V práci platí to samé. Není nutné žít s neustálým pocitem, že musíte vše vyřešit, že musíte splnit každý úkol a když to neuděláte, tak se vše zhroutí. Nesmysl. Pokud nejste obsluha jaderné elektrárny nebo například operující chirurg (který také nepracuje jen proto, že by měl plnit kvóty, neboť má někdo dohled nad zdravotním pojištěním), tak lze prostě říci NE. Ovšem co je ještě důležitější, než umět nahlas říci NE? Dodržet to a nenechat se přesvědčit! A to samozřejmě jak v případě, kdy už je úkolů prostě moc a potřebujete vysadit, nebo když se po vás chce splnit úkol, se kterým principiálně nesouhlasíte a víte, že by to šlo jinak. Naučte se proto nejen říkat NE, ale i ho důsledně dodržovat. Vyplatí se to!