Sousedé se nesoudí?

Léto je dobou pro přátelská posezení při grilování, koupání v zahradních bazénech, kamarádská vyprávění historek skutečných i neuvěřitelných a vůbec je časem pro „utužování „ sousedských vztahů zejména na chalupách a chatách.  

Léto však odejde a nastanou všední časy. S nimi mnohdy přicházejí okamžiky, s kterými se neradi setkáváme: sousedské spory. Nelze říci, že by byly sïtuovány jen do měsíců mimo léto, ale objevují se přece jenom v této době častěji. Ty tam jsou pohodové letní okamžiky a nastává realita. Podívejme se na ni očima advokáta.

 

Ochrana vlastnického práva


Vlastník se musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. To platí i o vnikání zvířat. Občan nesmí přivádět imise na pozemek jiného vlastníka (souseda) bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda. Výjimkou by byla situace, kdyby se takové jednání opíralo o vážný důvod.

 

Voda ze sousedova pozemku      

Přímé imise (např. svod vody z okapu na cizí pozemek) jsou zakázány kromě situace, kdy soused bude mít k takovému zásahu do cizího vlastnictví zvláštní právní důvod. Opačně lze posuzovat situaci, kdy je stékání vody z výše položeného pozemku na nižší pozemek přirozeným způsobem např. v důsledku deště, oblevy apod. V takovém případě soused nemůže požadovat, aby byl výše položený pozemek upraven tak, aby k stékání vody nedošlo. Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

 Jinak tomu bude v případě, že ze stavby padá na sousední pozemek sníh nebo led. S tím je spojeno větší riziko i pro majetek na sousedním pozemku. Způsobí – li sníh nebo led pádem škodu, bude vlastník nemovitosti povinen k její náhradě bez zřetele k tomu, zda úpravu stavby jeho soused požadoval.

 

Hukot motorové pily

  Nepřímé imise představují vedlejší účinky nějaké činnosti. Jsou přirozeným důsledkem lidského soužití a nelze jim dokonale zabránit. Např. „sezonní hnojení pole s sebou přináší zápach, při chování kura domácího se to neobejde bez ranního kokrhání a chatovou osadou se čas od času rozlehne hluk kotoučové pily, sekačky nebo křovinořezu nebo se nese kouř z táboráku či z venkovního grilování.

  Nepřímé imise jsou protizákonné, jestliže pronikají k sousedovi v takové míře, která je místním poměrům nepřiměřená a současně obvykle užívání pozemku podstatně omezují. V těchto případech se může soused proti nepřímým imisím bránit. To je zásadní rozdíl proti přímým imisím. Proti nim je možné se bránit, jen pokud vybočí z místních poměrů a podstatně omezí vlastníka nemovitosti v obvyklém užívání.

  Např. chování psů nebo domácího  zvířectva, kteří způsobují nadměrný zápach a  tím je nadmíru ohroženo právo souseda. V praxi komise pro veřejný pořádek obce byl řešen podobný případ, kdy zápach od domácího zvířectva pronikal do oken a bytu souseda, který tak nadměrně znemožňoval jeho noční odpočinek. 

                 

Rostliny a plody

 Častým předmětem sporů jsou plody ze stromů a vysazování stromů, keřů a rostlin. Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To je rozdíl od dřívější úpravy, kdy plody ze stromu spadlé na sousední pozemek patřily vlastníkovi stromu. V těchto případech se může rovněž jednat i o přímé imise, jestliže např. strom na sousedním pozemku bude stínit  a bránit přístupu světla a  tak podstatně omezí užívání pozemku souseda.

  Právo souseda zasáhnout do cizího vlastnictví je podmíněno. Podle § 1016 odst. 2 NOZ  se musí poměřovat zájem na nedotčeném zachování stromu a míra, v jaké podrost nebo převis působí dotčenému vlastníku škodu nebo obtíže.  Dále je nutné brát v úvahu, že vlastník pečuje o své vlastnictví starostlivěji než jiná osoba. Neučiní – ¨li vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek. Podmínkou je, že mu to působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachován stromu.  Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Při této „svépomoci“ je však nutné přihlížet k místním poměrům a ke konkrétnímu případu. Právo souseda na odstranění stromu nebo jeho části nemůže být realizováno, jestliže např. větve stromu sice přerůstají na jeho pozemek, ale jde o kout, kde je umístěn kompost nebo kde část pozemku není udržována apod.

 

Zvířata

   Ocitne – li se na  pozemku cizí movitá věc, vydá –ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku. Musí mu umožnit vstupu na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. To platí zejména o chovaných zvířatech nebo o roji včel. Z § 1014 NPZ vyplývá, že vlastník nesmí nechat vnikat za svého pozemku na cizí pozemek žádná zvířata bez ohledu na to, zda je chová nebo zda taková zvířata na jeho pozemku žijí divoce (např. hlodavci, hmyz apod.) Absolutní zákaz vnikání těchto zvířat na sousedův pozemek je však nemožný vzhledem k přirozenému chování některých zvířat, jako jsou např. chovaní holubi nebo kočky). Předmětem ochrany souseda by byla situace, kdyby vnikání zvířat z pozemku souseda, bez ohledu na to, zda jsou vlastníkem chovaná či nikoliv, přesahovalo míru přiměřenou místním poměrům.

Je vidět, že sousedská práva jsou velmi různorodá a široká. K odstranění sporů, které z nich vznikají, nám nepomohou sebelepší právní předpisy, pokud vztahy mezi lidmi (alespoň některými) budou na mrtvém bodě

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.