Ing. Libor Friedel, MBA

S EBS spolupracuje od roku 2012. Vyučuje v předmětech Strategický management, Strategické techniky a analýzy, Tvorba podnikové vize, Management změn, Project Management (anglicky) a Innovation Management (anglicky). Lektor, kouč a konzultant. Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně (1987), titul MBA získal v roce 2000 na Sheffield Hallam University. Několik let působil jako ředitel Centra aplikovaného ekonomického výzkumu Fakulty ekonomiky a managementu UTB ve Zlíně, kde se zabýval výzkumem klastrů. Byl za Českou republiku členem European Cluster Policy Group při Evropské komisi. Zabýval se také problematikou managementu znalostí a intelektuálního kapitálu. 10 let byl hodnotitelem a vedoucím hodnotitelem Národní Ceny ČR za kvalitu, stál u zrodu některých benchmarkingových iniciativ (BenchmarkIndex, IMP3rove) v České republice a rozjezdu programu zlepšování inovační výkonnosti MSP (IMP3rove) v ČR. Po celou kariéru jej provází zájem a rozšiřování odbornosti v oblasti strategického řízení a kvality. V současné době působí na volné noze (OSVČ). Má rád komplexní přístup a pohled na manažerské výzvy z různých perspektiv. Spolupracoval se stovkami firem v ČR. Kromě organizačního přístupu se v posledních letech věnuje i individuálnímu koučování. Publikační činnost je součástí jeho CV. Publikoval v časopisech a sbornících z konferencí v ČR a zahraničí, při přednáškách v USA, Jižní Africe, Nizozemí, Itálii atd. Je spoluautorem knihy o klastrech. S EBS spolupracuje od roku 2012. Vyučuje v předmětech Strategický management, Strategické techniky a analýzy, Tvorba podnikové vize, Management změn, Project Management (anglicky) a Innovation Management (anglicky). Byl a je konzultantem řadě studentů při přípravě jejich dizertačních prací, stejně tak jako oponentem dizertačních prací jiných studentů ÚPPV a EBS.
person
Štěstí jako součást řízení – cíle, role, návyky

Štěstí jako součást řízení – cíle, role, návyky

Na seminářích rád sdílím pohled na management/řízení jako na proces vytváření a udržování takového prostředí, v němž lidé jako jednotlivci i ve skupinách či týmech dosahují stanovených cílů. Taková definice je dosti obecná, čímž ukazuje, že vše, co v organizacích děláme spolu/vytváří prostředí pro lidský výkon a jeho žádoucí efekty. To, v čem lidský výkon a jeho efekty spořívají, a jaké jsou cíle, to už je individuální „otisk palce“ jednotlivých organizací. Určité perspektivy nám nastiňuje např. koncept strategického řízení (a měření), který se před lety zrodil pod nálepkou Balanced Scorecard. Jeho základní a výchozí perspektivou jsou LIDÉ. Je zde řada možností a příležitostí pro stanovení cílů v oblasti rozvoje a vzdělávání, budování informačního a znalostního kapitálu, organizační kultury, týmové spolupráce, motivace apod. Vesměs samé „měkké“ věci.

Přečíst celý článek
person
Můj pohled na některé chyby při tvorbě a psaní seminárních a dizertačních prací studentů ÚPPV a EBS

Můj pohled na některé chyby při tvorbě a psaní seminárních a dizertačních prací studentů ÚPPV a EBS

Zkraje letošního roku jsem si připomněl, že je to 9 let, co jsem vyhodnotil první seminární práci jako lektor, vyučující na ÚPPV a EBS. Od té doby to bylo dost přes 400 „seminárek“ a „dizertaček“. Byly mezi nimi skvělé a povedené, mnohdy průměrné, avšak i ty, které se moc nepovedly

Přečíst celý článek
person
Úvodní poznámky k Design Thinking

Úvodní poznámky k Design Thinking

Anglické slovo design je odvozeno z latinského „de-signare“ (označit, vyznačit) a postupně dostalo také významy „navrhnout“ i „návrh“. V širším slova smyslu můžeme říci, že design zahrnuje návrh věcí, produktů a služeb. Cílem designu je co nejúčelněji propojit funkční a estetickou stránku navrhovaného předmětu či systému. S tímto nastavením mysli a způsobem přemýšlení přistupují ke své práci designéři. V podnikání a byznysu je výzva prostá – Lze stejným přemýšlením (a nastavením mysli) uvažovat a navrhovat systémy, které řeší podnikatelské, byznys či společenské příležitosti a hrozby? Odpověď už nějaký ten pátek zní: „Ano, jistě!“.

Přečíst celý článek
person
Je tu Model EFQM 2020 - pro lepší podporu vaší strategie

Je tu Model EFQM 2020 - pro lepší podporu vaší strategie

V článku Odhalte strategický potenciál s EFQM Excellence Model jsem na blogu EBS přibližoval stejnojmenný model, který byl upraven v roce 2013. V textu jsem uvedl, že „má svou vnitřní logiku, je vyvážený, pravidelně aktualizovaný a umožňuje firmám neustálé zlepšování“. Dynamicky se vyvíjí svět i organizace s modelem EFQM pracující, vyvíjí se samotná EFQM (European Foundation for Quality Management). Došlo k očekávané aktualizaci/inovaci. Pro rok 2020 a následující období byl představen zásadně inovovaný a upravený Model EFQM. Reprezentuje stejnou filozofii a podle mého názoru ještě více prohlubuje strategický význam a strategickou možnost uplatnění. Dokonce doznal poprvé od svého vzniku a představení v roce 1991 kompletně nové grafické úpravy, kterou vidíte na obrázku.

Přečíst celý článek
person
VIA silné stránky pro studium MBA

VIA silné stránky pro studium MBA

Občas na „školní blog“ napíšu nějaké tipy spíše v souvislosti se studiem než s předměty strategického managementu, které „mám na starost“. Už se to týkalo například „mistrovství“, stylů učení, 6 klobouků nebo cílů pro studentské práce. V tomto článku nahlédneme pod pokličku silných stránek. Nikoliv ve smyslu SWOT, ale jako osobních charakterových silných stránek či „talentů“.  

Přečíst celý článek
person
10 důvodů, proč strategie selhávají

10 důvodů, proč strategie selhávají

Strategie pomáhají. Jsou důležitým předpokladem úspěchu a prosperity v životě organizací (i jednotlivců v jejich osobním životě). Je mnoho důvodů, proč strategii mít a proč se strategií zabývat. Proto je např. MBA Strategický management součástí výuky studentů-manažerů jako program, který si mohou ke studiu a specializaci zvolit.       

Přečíst celý článek

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.