Jen málo zaměstnavatelů i zaměstnanců má vědomosti o tom, že vedle odborových organizací mohou na pracovištích působit další subjekty zastupující zaměstnance - jde o rady zaměstnanců (dále rady). Podrobnosti jsou stanoveny v § 281 a násl. zákoníku práce (ZP).  Jedná se o volený orgán z řad zaměstnanců, který má nejméně tři a nejvýše 15 členů. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou být voleni zástupci v závislosti na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací. Je možné ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců.

Jak volit členy rady ?

 Navrhovat kandidáty do rady¨může každý zaměstnanec zaměstnavatele, který je u něj v pracovním poměru. Návrh nemůže podat zaměstnanec vykonávající práci podle dohody o pracovní činnosti nebo podle dohody o provedení práce. Volby pak vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v  pracovním poměru nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení návrhu.

Volby jsou přímé, rovné a tajné, zaměstnanec musí volit osobně. K platnosti voleb je potřebná účast alespoň jedné poloviny zaměstnanců zaměstnavatele, kteří se k volbám mohli dostavit, protože jim v tom nebránila překážka v práci nebo pracovní cesta. Každý volič může hlasovat nejvíce pro tolik kandidátů, kolik je míst v radě zaměstnanců. Jednomu kandidátu může dát pouze jeden hlas. Nedodrží-li tato pravidla, je jeho hlas neplatný. Zvoleni jsou kandidáti, kteří získají největší počet hlasů a umístí se v předem určeném počtu členů rady. 

     Příklad: Zaměstnavatel určil, že rady bude mít 11 členů a na volební listině bylo 17 kandidátů z řad zaměstnanců. Členy rady se stane 11 zaměstnanců ze 17 volených, kteří budou mít největší počet hlasů.

Působnost rady

Rada má ZP přesně vymezenou působnost. Nemůže např. na rozdíl od odborové organizace uzavírat kolektivní smlouvu, vyjadřovat se k důvodům a formám skončení pracovního poměru, nemá spolurozhodovací pravomoc s vedením zaměstnavatele v oblasti pracovní doby, nedává souhlas ke skončení pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením s odborovým funkcionářem apod.  Její úloha je zejména v oblasti informování zaměstnanců a projednání některých pracovněprávních otázek.

Právo zaměstnanců na informace a projednání, které je upraveno v § 278 ZP, může zaměstnavatel v celém rozsahu uspokojit prostřednictvím příslušných odborových orgánů či rad zaměstnanců, pokud u něj působí, kromě informování a projednávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je v kompetenci zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a je upraveno v § 281 ZP.

 Projednání se zaměstnanci   

 Zaměstnavatel je povinen

• informovat o nejnovější činnosti zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji a o všech významných otázkách, které se týkají zaměstnavatele a zaměstnanců,.
• - zajistit projednání vhodným způsobem a v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření.
• vyhovět žádosti zaměstnanců, popřípadě zástupců zaměstnanců, o osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci.

Projednání se koná na základě informací poskytnutých zaměstnavatelem a na základě stanoviska, které jsou zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, oprávněni vyjádřit. Zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Zaměstnavatel a zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců, jsou povinni poskytovat si vzájemnou součinnost a jednat s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnavatele i zaměstnanců.

Zaměstnavatel je dále povinen projednat se zaměstnanci nebo s jejich zástupci  otázky týkající se nejnovějšího stavu a struktury zaměstnanců. Dále projedná s nimi problémy, o kterých musí zaměstnance již předem informovat. Jedná se o převod zaměstnavatele (přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů) podle § 338 ZP, vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, zamýšlené strukturální změny, racionalizační nebo organizační opatření a otázky v souvislosti s možným hromadným propouštěním zaměstnanců a některé problémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (např. prevence rizik, rizikové faktory, pracovní podmínky a prostředí apod.)

 Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance přímo, např. prostřednictvím vedoucích zaměstnanců, na pracovní poradě apod. Působí – li u něj odborová organizace nebo rada či zástupce pro bezpečnost při práci, má úlohu ulehčenu. Informační povinnost může splnit prostřednictvím těchto orgánů. Např.bude  informovat radu zaměstnanců a na ní pak záleží., jaké zvolí formy „přenosu“ informací pro všechny zaměstnance. Vhodný způsob může být např.využití  pracovní porady, vnitrofiremní komunikace apod.

 O čem informuje zaměstnavatel

 Povinnost informovat zaměstnance zasahuje do několika oblastí činností zaměstnavatele. Jedná se např. o výrobní a podnikatelské záměry, organizační strukturu, pracovněprávní vztahy apod.

    Zaměstnavatel je povinen  informovat  zaměstnance o:

• ekonomické a finanční situaci, důsledcích činnosti na životní prostředí a ekologických opatřeních,
• převodu zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli a s tím spojeným přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů,
• právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádáním a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele.

    Dále zaměstnavatel informuje zaměstnance např. o vývoji zaměstnanosti, zamýšlených strukturálních změnách, struktuře zaměstnavatele, základních  otázkách  pracovních podmínek apod. Jedná se o transpozici směrnice Rady 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství.

 Právo na informace a projednání je obecně upraveno v § 276 a následujících ZP. Je přiznáno všem zaměstnancům nebo jejich zástupcům. Nerozlišuje se velikost ani typ zaměstnavatele, jde o stálou informovanost a projednávání ve stanovených oblastech.