Oživení ekonomiky po skončení koronavirové pandemie si vyžáduje, jak uvádějí zaměstnavatelé, změnu struktury pracovních míst. S ohledem na změny předmětu činnosti a jeho úpravu budou zaměstnavatelé vytvářet nové druhy prací a pracovních činností. Pomoc potřebují zejména zaměstnavatelé na úseku zemědělství,hotelových a gastronomických služeb, obchodů apod. Při tomto postupu jim mohou pomoci úřady práce.

Podle § 113 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.,/dále ZOZ) se jedná o společensky účelná pracovní místa, tedy nové pracovní příležitosti.

ZOZ je charakterizuje jako pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.

 

 

Dohoda s úřadem  práce

Finanční podpora na aktivní politiku zaměstnanosti je podle ZOZ (ustanovení § 118 a § 119) poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby.

O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu podle ustanovení § 119 ZOZ. Dohoda  musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku.

V dohodě  lze  sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.

Ustanovení § 118 ZOZ stanoví podmínky, za kterých může být příspěvek poskytnut. Zejména se jedná o finanční oblast a hospodaření zaměstnavatele.

Na příspěvek, který nemůže být poskytnut před sjednáním dohody, není právní nárok. Úřad práce vždy hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.

Příjemcem prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti mohou rovněž být územní samosprávné celky (ÚSC – obce a kraje) jako zaměstnavatelé, kterým se účelově určené finanční prostředky poskytují přímo. Podle ustanovení § 24 zák. č. 250/­2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, mohou rozhodnutím zastupitelstva ÚSC vznikat organizační složky ÚSC. Ty však hospodaří pouze jménem svého zřizovatele, nejsou účetní jednotkou a její pracovníci jsou zaměstnanci ÚSC a proto nemohou být příjemcem těchto prostředků.

ÚSC může dále podle § 27 zák. č. 250/­2000 Sb., zřídit příspěvkové organizace, které mají právní subjektivitu. Tito zaměstnavatelé – příspěvkové organizace – mohou dostat přesně účelově určené finanční prostředky pouze zprostředkovaně, tedy prostřednictvím rozpočtu svého zřizovatele (zák. č. 250/­2000 Sb., § 28 odst. 6). Obdobně se postupuje i v případě škol a školských zařízení zřízených ÚSC. Vrácení poskytnutých prostředků se rovněž musí provést prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

 

Výše příspěvku

Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst. Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím den podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Např. pro zjišťování výše příspěvků v roce 2020 je rozhodující průměrný výdělek dosažený za první tři čtvrtletí v roce 2019. Je to částka  33 429 Kč. Průměrná míra nezaměstnanosti je v současnosti v ČR (31.3.2020 ) 3,0 %. 

 

 

Příklad

V okrese je průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 %  a zaměstnavatel zřídil nové volné pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši 133 716 Kč (333 429 x 4).

Při zřízení více než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné mzdy, tedy 200 574 Kč.   

Jestliže by průměrná míra nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné mzdy.

Příspěvek může být poskytnut i na zaměstnavatelem vyhrazené (nikoliv zřízené) pracovní místo, a to až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, který byl na toto místo přijat. Délka poskytování je omezena na 24 měsíců

 

Překlenovací příspěvek pro OSVČ

Může nastat situace, že osoba evidovaná na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání   obnoví jako OSVČ samostatnou výdělečnou činnost nebo  začne podnikat. Podle § 114 ZOZ mu může úřad práce poskytnout překlenovací příspěvek.  Podmínkou je, že tato osoba obdržela příspěvek na zřízení volného pracovního místa. Zřízením volného místa se pro tyto účely rozumí i zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců v maximální výši 0,25 násobku průměrné mzdy v NH za 1. – 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jedná se v roce 2020 o maximální částku 41 786 Kč.

          Příspěvek se poskytuje  jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. Je určen na provozní náklady osoby, která začala podnikat. Jedná se např.

• o nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,
• náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
• náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady související s provozovánm samostatné výdělečné činnosti.

  V některých případech se považuje i daň z přidané hodnoty za provozní náklad.