Velká část pracovních problémů vzniká tím, že lidé říkají ANO v okamžiku, kdy by měli říci NE. NE může být nejdůležitějším slovem ve Vašem slovníku, ale je současně nejobtížnějším slovem, které se říká. Pokud jde o to říci NE, ústředním problémem je rozpor mezi uplatněním síly a snahou vyhovět na základě určitého vztahu.
Jednání z pozice síly, přestože je pro umění říci NE zásadní, vede k napětí ve vztahu, zatímco snaha vyhovět může Vaši pozici oslabit. Vnímáte podstatu celého problému? Ať se zachováte jakkoli (a více variant řešení otázka nemá), pocitově vždy prohrajete. Proč se tedy obávat říci NE v prvním případě, kdy jednáte z pozice moci (a od toho tu moc přeci máte)? Jestliže se naučíte překonávat obavu z takového pocitu a naučíte se říkat NE, dáte okolí najevo, že Vaše ANO není automatické, že na něj nelze spoléhat, že je třeba si ho zasloužit. A pokud už je ANO řečeno, pak je třeba si ho i vážit. Při důsledné aplikaci tohoto principu, samozřejmě při zachování principů slušného chování, zjistíte, o kolik máte najednou méně dotazů a žádostí o pomoc. A tím pádem o kolik máte více času na plnění svých primárních úkolů. A jako bonus zjistíte, že úkoly a firma nebo oddělení vlastně také pořád fungují bez výkyvu a bez problémů.
Pro snazší představu vám níže poskytuji návod, jak s kouzelným slůvkem NE pracovat a jaké jsou varianty jeho užití.
Direktivní NE:
Jedná se pouze o vyslovení slova NE, jako reakce na žádost o cokoli. Takovým NE by měl manažer šetřit a užívat ho jen ve velmi ojedinělých případech. Toto NE pokud je vyslovováno často, navíc bez zjevného opodstatnění, skutečně může v dlouhodobém kontextu poškodit vzájemné vztahy s žadateli.
Konstruktivní NE:
V tomto případě je tazateli sice sděleno NE, ale je k němu přidán návrh řešení. Tím definitivně neodmítáte pomoc, ale navrhujete další postup žadateli, jak se k Vaší pomoci propracovat.
Vysvětlující NE:
V případě vysvětlujícího NE je nejprve řečeno samotné NE, následně je vysvětleno z jakého důvodu nyní ne a je jako v předcházejícím případě navržen další postup, tak, aby se žadatel nakonec dostal k požadovanému ANO. V praxi jde o nejcitlivější formu odmítnutí, ke které má většina lidí nejčastější tendenci. Mají pocit, že si žadatel zaslouží vědět, proč momentálně není možné, abyste mu pomohli. Což je sice pravda, ale má to i svá rizika. Slabší povahy, nebo ti, kteří se NE teprve učí říkat, mohou silnějšímu a asertivnějšímu jedinci – žadateli nakonec podlehnout, protože je k tomu donutí svými argumenty a diskusí o závažnosti důvodu, proč Vy nemůžete. Pokud tedy chcete použít vysvětlující NE, nenechte se nikdy zatáhnout do hry o obhajobu svého důvodu, proč nyní nemáte čas.
Důsledné dodržování pravidla používání slova NE dokáže pomoci ještě s jedním velmi častým nešvarem, zvláště pokud se jedná o středně velký nebo velký kolektiv pracovníků. Tím nešvarem je zahálka, lenost, nebo chcete-li flákačství. Během své pracovní kariéry se s takovým typem člověka zcela jistě dříve či později setká každý. Ale pokud jste zároveň manažerem, který má na starosti nejen plnění plánu ale i lidské zdroje, byť třeba jen v nejužší možné míře v rámci kanceláře nebo oddělení, a tyto lidi musíte správně vést, nastává problém. Obvykle se takový člověk projevuje tím, že mívá delší pauzy na oběd, často a dlouho soukromě telefonuje, surfuje po internetu, kontroluje svůj profil na sociální síti, a při tom všem se tváří, že to má více či méně dopad nebo vztah k jeho práci. V konečném důsledku ale tento kolega sedí v práci do pozdního večera, jestliže se blíží termín odevzdání a nebo si právě chodí říkat o pomoc, kolegiální výpomoc nebo prostě o předání úkolu.
Jak tomu tedy účinně čelit?
V prvé řadě je třeba zaháleče identifikovat dříve, než své schopnosti rozvine naplno a zasype Vás výmluvami, proč nestíhá, proč nemůže na jednání, proč potřebuje pomoci. A zde jsme se dostali opět k jádru, proč lidé neradi říkají NE. Je to pro ně těžké, protože nechtějí primárně vyvolávat negativní atmosféru v kolektivu, nechtějí vypadat neochotně. Ale být tím, kdo vždycky říká ano, znamená, že budete mít více práce a stresu. Lenivému kolegovi dejte jasně najevo, že u Vás se svojí taktikou přenesení práce a následně i zodpovědnosti neuspěje. Pokud se jedná o kolegu na stejné úrovni, tak tímto přístupem zvyšujete i pravděpodobnost, že si bude připisovat Vaše nebo společné úspěchy na své konto a pokud jde o kolegu, který je zároveň Váš podřízený, zcela jasně mu dáte najevo, aby pracoval a nechodil se vymlouvat.
Projekt nebo práce je úspěšná pouze tehdy, když spolu kolegové vzájemně komunikují a spolupracují. Nechte stranou veškeré výčitky a hromady negativních pocitů vůči lidem, kteří se Vás snaží oklamat, obelhat nebo kvůli vlastní lenosti Vás zahltit prací.