Vnitřní motivace představuje nejsilnější motor při dosahování našich cílů. Nehledě na to, co nám tvrdí naše okolí a jaké jsou vnější podmínky, pokud máme silnou vnitřní motivaci plnit si své sny nebo dosahovat vysokých výsledků, snadno odoláváme vnějším impulsům, zejména těm negativním.
Pokud nám vnitřní motivace chybí, snadno jim podléháme.
Když chceme uspět, měli bychom na všechno, co děláme, nahlížet jednoznačně z pozitivní perspektivy. Můžeme pracovat s vizualizací, kdy si svoje plány nakreslíme a zhmotníme, představami, kdy se vidíme v situacích již jako úspěšní, jako bychom svého cíle již dosáhli, nebo si můžeme klást otázky, což činíme relativně často.
Otázkami bychom ale neměli podněcovat nedůvěru v sebe samé, naopak. Pozitivní motivace nás vybízí k činu, ke konkrétní akci, pomáhá nám přemoci strach, který bývá zejména v situacích, kdy se rozhodujeme o změně s nejasným koncem, nejasnou budoucností, relativně silný a brzdí náš zdravý úsudek.
Jak mohou takové otázky vypadat? Podívejme se na srovnání dvou typů otázek. Jedny si pokládáme tak, že z nich cítíme nejistotu, pochybovačnost a pasivitu, a druhé, kterými sami sebe motivujeme a podněcujeme k nějaké akci.
Otázky s negativní konotací:
Jsem dost silný na to, abych to zvládl?
Co si o mně budou myslet ostatní, když selžu?
Neměla bych s tím ještě počkat?
Co mohu ztratit, když se to nepovede?
Otázky s pozitivní konotací:
Co bych měl udělat pro to, abych to zvládl?
Mohu se poučit z případné prohry?
Kdy se do toho pustím?
Co všechno získám, až uspěji?
Cítíte ten zásadní rozdíl v pohledu na věc? Vzpomeňte si na situaci, kdy vám někdo z vašeho okolí nedůvěřoval nebo se vám snažil namluvit, že něco nedokážete, ačkoli jste si sami byli téměř jisti, že to musí vyjít? Jak jste se cítili? Začali jste o sobě pochybovat, nebo jste se postavili vnějším okolnostem a pokračovali dál bez ohledu na budoucí výsledek?
Okolí nevnímá naši situaci ze stejné perspektivy, nevidí, čím vším se vnitřně zabýváme, zkrátka nám nevidí do hlavy. Nezná všechny naše skryté schopnosti a trumfy, které před ním tajíme. Z taktických důvodů nebo ze strachu. Proto bychom se měli zabývat otázkami, které si klademe my sami, než těmi, které nám kladou všichni ostatní. Věcné dotazy nám sice někdy mohou otevřít neprobádané oblasti a pomohou dělat „jen ty správné kroky“, častěji nás ale uvedou v pochyby, zda bychom se o něco měli vůbec pokoušet.
Dokážeme-li se sami sebe správně zeptat, proč a hlavně jak chceme být úspěšní, dosáhneme s odpovídající vnitřní motivací všech vysněných cílů mnohem snadněji, než v případě, kdy si průběžně stavíme vnitřní bloky a bariéry a necháme se přespříliš ovlivnit svým okolím.
Mnohem důležitější než správné otázky jsou však odpovědi na ně. O odpovědích, které nám pomohou dosáhnout úspěchu, si povíme někdy příště.
Příjemný týden plný správných otázek přeje
Tom Barčík
P. S. Úspěšní lidé si kladou správné otázky. O tom, jak žijí, se dočtete v připravované knize Úspěch neměřitelný penězi.