Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know-how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

Po skončení pracovního poměru

Vstříc těmto požadavkům vychází zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále „ZP“), který umožňuje sjednávání konkurenční doložky v § 310. Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem doložku (dohodu), kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Tuto doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele.

Další podmínkou je, že využití těchto poznatků (know-how) by při výkonu výdělečné činnosti u jiného zaměstnavatele nebo při samostatné výdělečné činnosti mělo vůči dřívějšímu zaměstnavateli soutěžní povahu a že by jejich využití mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Chráněny jsou zejména informace, které mohou získat konkurenčnímu podnikateli výraznou výhodu v hospodářské soutěži, a informace mající povahu obchodního tajemství (Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 1403/2013).

Jestliže např. u zaměstnavatele pracuje vedoucí zaměstnanec, který přichází do styku s informacemi, poznatky, se znalostmi pracovních a technologických postupů, může s ním firma sjednat konkurenční dohodu. Záleží na zaměstnavateli, jaký okruh zaměstnanců zvolí. Nemělo by význam uzavírat dohody se zaměstnanci, kteří nemohou v budoucí pracovní činnosti, např. u jiného zaměstnavatele, tyto poznatky zneužít ve prospěch jiné firmy. Pokud tedy zaměstnanec při pracovní činnosti u zaměstnavatele nepřijde do styku s podobnými informacemi, neměla by být konkurenční doložka sjednávána (např. údržbář, uklízečka a jiné druhy prací, jejichž obsahem nejsou informace a poznatky, které by mohli tito zaměstnanci uplatnit v budoucím pracovním poměru v neprospěch dřívějšího zaměstnavatele).

 

Příklad z judikatury

V této souvislosti je zajímavý rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo.1135/2020 ze dne 26. 8. 2020

Jednalo se o situaci, kdy zaměstnavatel a zaměstnanec si sjednali konkurenční doložku v užším předmětu činnosti, než je uvedeno v § 310 odst. 1. ZP. Nejvyšší soud rozhodl, že k porušení doložky by došlo jedině v případě, že by zaměstnanec vyvíjel konkurenční činnost v předmětu a úkonech, které byly sjednány úžeji. Kdyby zaměstnanec vykonával jinou výdělečnou činnost mimo její sjednaný okruh, nešlo by o porušení jeho závazku. A to i tehdy. kdyby šlo o činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele a která by měla vůči němu soutěžní povahu. 

 

 

Okruh zakázaných činností

• V konkurenční doložce se může zaměstnanec zavázat, že nebude vykonávat určitou konkurenční činnost po skončení pracovního poměru, ale ani činnost, kterou vykonával po dobu trvání pracovního poměru. Jedná se o činnost, která by měla vůči stávajícímu zaměstnavateli soutěžní povahu. To však záleží na posouzení zaměstnavatelem.
• Okruh činností, jichž se má zaměstnanec zdržet, nemusí vyčerpávat celý předmět činnosti zaměstnavatele, ale může být vymezen i úžeji. Zejména v případech, kdy předmět činnosti zaměstnavatele je velmi široký, závazek zaměstnance se může týkat jen některých, např. klíčových nebo hlavních činností.

 

Příklady:

• Zaměstnavatel hotelového typu uzavřel konkurenční doložku s cukrářem. Odůvodnění bylo, že by cukrář v případném dalším zaměstnání mohl svou činností při výrobě zákusků ohrozit technologické tajemství, s nímž se seznámil u bývalého zaměstnavatele. Soud rozhodl, že tento postup byl v rozporu s účelem § 310 ZP
• Bude-li zaměstnanec s konkurenční doložkou pracovat u nového zaměstnavatele na pozici, na které nemůže konkurovat předmětu činnosti bývalého zaměstnavatele, o soutěžní činnost se jednat nebude.

 

 

Nejen pracovní smlouva

Platí zásada nepřímo deklarovaná Ústavním soudem a uvedená v § 4 ZP, že občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále „NOZ“) je možné použít v případech, které nejsou v ZP upraveny. Tato doložka může být sjednána jako součást pracovní smlouvy, ale i v průběhu pracovního poměru. Může se tedy jednat i o samostatné ujednání, což je zřejmé u vedoucích zaměstnanců, u nichž vzniká pracovní poměr jmenováním, a nikoliv podle pracovní smlouvy. Může se sjednat i v průběhu zkušební doby, neboť i v tomto období může zaměstnanec získat určité informace a poznatky, kterých by mohl zneužít. Podle § 1746 odst . 2 NOZ mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

Doložka nebo odstoupení od ní, případně výpověď, se musí provést písemně.

 

 

Peněžité vyrovnání

ZP stanoví zaměstnavateli povinnost, aby poskytl zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání (smluvní pokutu) za to, že zaměstnanec dodrží konkurenční doložku. Jeho výše není limitována, musí však být nejméně v částce poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, za každý měsíc plnění závazku. Vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodl na jiné době splatnosti.

 

 

Smluvní pokuta

Ani zaměstnavatel není ovšem bez obrany. Může v dohodě se zaměstnancem sjednat peněžitou částku (smluvní pokuta), kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší.  Její výše musí být přiměřená povaze a významu podmínek, které k jejímu sjednání vedly (např. charakter informací, délka závazku apod.). Zpravidla by se měla rovnat sjednané částce, kterou by zaměstnavatel měl poskytnout zaměstnanci při dodržení doložky o zákazu konkurenčního jednání.