Mezinárodní kupní smlouva, díl II. (Platební podmínky)

Kromě řádné identifikace smluvních stran, definice jejich práv a povinností, vymezení předmětu prodeje (zboží), kupní ceny, specifikace způsobu dodání zboží odkazem na doložky INCOTERMS včetně dopravní dokumentace, je vhodné do mezinárodní kupní smlouvy zakomponovat také ustanovení o platebních podmínkách spojených s úhradou kupní ceny. 

Ve II. díle blogu věnovaném tématu mezinárodní kupní smlouvy se proto budu podrobněji zabývat platebními operacemi, které obchodníci v rámci mezinárodního obchodního styku využívají pro převody finančních prostředků k uhrazení sjednané kupní ceny, či dalších plateb s tím souvisejících. V každé smlouvě nejen v kupní, či mezinárodní kupní smlouvě je vhodné, aby si smluvní strany mimo lhůty pro zaplacení ujednaly také způsob úhrady kupní ceny za tradované zboží. Způsob provedení úhrady ceny zboží bývá stanoven v platebních podmínkách;

Platební podmínky. Rozmanitost způsobů úhrady kupní ceny zboží bývá dána možnostmi prodávajícího, které se často odvíjí od místa prodeje a druhu zboží, na tržišti v Egyptě budeme s požadavkem platit kreditní kartou zřejmě neúspěšní. Lze však konstatovat, že většina transakcí v rámci mezinárodního obchodního styku se uskutečňuje převodem z bankovního účtu kupujícího na bankovní účet prodávajícího, kterého číslo musí být ve smlouvě identifikováno společně s názvem a adresou bankovní instituce. Tento způsob úhrady kupní ceny je upřednostňován vládami států i mezinárodními institucemi a orgány, protože díky přehlednosti, tím mohou vyjmenované subjekty brojit proti daňovým únikům a stínové (šedé) ekonomice, v minulém roce dosáhla šedá ekonomika v České republice 16% podíl na celkovém HDP.

Jako další způsob úhrady je v rámci mezinárodního obchodního styku také využíván tzv. clearing, nebo i započtení, na základě kterého si smluvní strany v případě vzájemné směny zboží následně započtou jejich hodnoty, a případnou převyšující částku doplatí v penězích nebo urovnají dodáním většího množství zboží, které má menší reálnou hodnotu. Tento způsob úhrady kupní ceny zboží je využíván zejména subjekty s menší platební schopností a likviditou např. státy třetího světa, začínajícími obchodními společnostmi, či v mezistátním obchodě s komoditami. Započtením pohledávka prodávajícího vůči kupujícímu na úhradu kupní ceny nezaniká.

V případě, že si strany neujednaly písemně, nebo nevyplývá-li to z předchozího ujednání stran, platí pro splatnost kupní ceny za dodané zboží obecně 30 denní lhůta od data vystavení faktury. Kupující splní svou platební povinnost, v den kdy byla příslušná částka připsána bankou prodávajícího. Jasně stanoven termín úhrady by měl být také nedílnou součástí ustanovení o platebních podmínkách, obvykle se tak činí do určité doby od dodání zboží, například do měsíce (příp. do 7 dnů), nebo také ihned po uzavření smlouvy, přičemž jako forma úhrady přichází do úvahy kromě platby v hotovosti a započtením, také platba dokumentárním inkasem, či dokumentárním akreditivem, již od starověku je znám také způsob úhrady směnkou a či novějším instrumentem šekem.

Jako alternativa úhrady kupní ceny, kterou si obchodníci mohou zvolit, tedy přichází do úvahy platba prostřednictvím platební nástrojů; dokumentárním akreditivem a dokumentárním inkasem. Pro prodávajícího znamenají větší jistotu, že kupní cena bude řádně uhrazena, než je tomu při platbě v hotovosti.

V případě úhrady kupní ceny prostřednictvím dokumentárního inkasa nebude povolen přístup ke zboží, bez toho aby kupující splnil stanovené inkasní podmínky. Administrující banka, která platbu zprostředkovává je zmocněna vydat dokumenty opravňující převzít dodané zboží kupujícími až po té, co v bance zaplatí ujednanou kupní cenu. Prodávající (dodavatel) tak má jistotu, že kupující (odběratel) nebude schopen převzít dovezené zboží, dokud neproplatí inkasní dokumenty. Dokumentární inkaso je vždy platebním závazkem prodávajícího, nikoliv banky.

Dokumentární akreditiv poskytuje prodávajícímu jistotu, že je spolehlivě chráněn před případnou platební neschopností kupujícího a před možným rizikem neodebrání dodaného zboží. Kupujícímu zase akreditiv zaručuje, že nebude platit za zboží dříve, než budou prodávajícím předloženy předepsané dokumenty a splněny ostatní podmínky akreditivu a bude mít jistotu, že v době platby bude zboží již na cestě a prodávající ho nebude moci zadržet. Uzavřením smlouvy o otevření akreditivu (L/C) se banka zavazuje kupujícímu (příkazci), že poskytne třetí osobě (příjemci akreditivu, prodávajícímu) určité plnění, pokud budou do určité doby splněny podmínky akreditivu stanovené příkazcem.

V případě, kdy není určen den otevření akreditivu, dle povahy akreditivu musí tento být otevřen v době rozumné před odesláním zboží. V případě, že kupujícímu není datum otevření akreditivu znám, nebo v případě pozdního otevření akreditivu, není kupující oprávněn odstoupit od smlouvy.

Závěr

Formu a ustanovení mezinárodní kupní smlouvy vyformovala praxe každodenního mezistátního obchodního styku ve spojení s obchodními zvyklostmi a legislativou mezinárodních organizací. Vhodně zvolené platební podmínky mohou zabezpečit bezproblémový průběh celé obchodní transakce a vzájemnou spokojenost obou obchodních partnerů.

III. díl blogu věnovaný tomuto tématu bude zaměřen na průvodní dokumentaci k přepravovanému zboží (doklady o dodání) opravňující převzít zboží od dopravce (náložní list - Bill of Landing, námořní nákladní list – Sea Waybill, nákladní list- Consigment Note, atd.) a zajišťovací instrumenty v podobě ustanovení o smluvní pokutě, bankovní záruce a odpovědnosti za vady, které působí zejména jako motivace smluvní stran plnit své závazky řádně a včas.

Zdroje:

http://www.visaeurope.com/en/about_us/idoc.ashx?docid=4d53b726-cd71-4ba5-a50b-735d11ca4075&version=-1

ŠUBERT, M.: Vzorová mezinárodní kupní smlouva, The ICC Model International Sale Contract, ICC Česká republika, Mezinárodní obchodní komora

POLÁČEK, B.: Praktikum Mezinárodního práva soukromého a práva mezinárodního obchodu, vyd. Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 2012

Yearbook of Commercial Arbitration, 1995, Rozhodčí nález č. 6527 z roku 1991, Rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži