Manžel jako šéf své manželky

Realizace titulku v personální praxi může mít několik podob, které vyvolávají řadu otazníků: manžel jako vedoucí pracoviště, kde je zaměstnána jeho manželka nebo vzájemné zaměstnávání manželů. Jak tyto situace řeší pracovněprávní předpisy?

Nadřízený a podřízený manžel

Pracovněprávní předpisy nevylučují zaměstnávání manželů nebo jiných příbuzných na jednom pracovišti, třeba i v postavení nadřízeného a podřízeného. Zákoník práce v ustanovení § 318 však uvádí, že pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) nemůže být mezi manžely nebo partnery (osobami stejného pohlaví). Tím se však  nebrání účasti manžela jako spolupracující osoby třeba v soukromé firmě druhého manžela. Přitom je ovšem možné, aby byl přijat do pracovního poměru v obchodní korporaci   (např. společnost s ručením omezeným), do které ho přijímá druhý manžel působící v této  společnosti jako statutární orgán (např. jednatel).

Tato právní úprava v zákoníku práce (dále ZP) je přísnější proti stavu před  1. lednem 2007, kdy tento zákoník nabyl účinnosti. Podle dřívějšího ZP manželé mohli setrvat v pracovněprávním vztahu při výkonu práce, pokud  k jeho vzniku došlo před uzavřením manželství. Tyto vztahy existující mezi  budoucími manžely, zanikly ze zákona dnem vzniku manželství.

Neexistuje žádný obecně platný právní předpis, který by vylučoval, aby u téhož zaměstnavatele pracovaly osoby blízké nebo příbuzné, včetně manželů.

Jiná je otázka, co je vhodné. Mnohdy je dokonce žádoucí a z provozních důvodů i vhodné, aby nejen u jednoho zaměstnavatele, ale i dokonce ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti pracovali zejména manželé nebo příbuzní prvního a druhého stupně.

 

Manželé na jednom pracovišti

Je však možné, aby předpisy, které vydávají zaměstnavatelé, stanovily zákaz pracovních vztahů mezi manžely nebo jinými příbuznými. Především se jedná o pracovní nebo organizační řády. V nich může zaměstnavatel podobný zákaz stanovit. Ovšem s podmínkou, že budou podrobně konkretizovány příbuzenské stupně, kterých se zákaz bude týkat. Nestačí, když by předpis odkázal pouze na ustanovení § 771 občanského zákoníku č.89/2013 Sb.,o příbuzenských vztazích, ale je nutné uvést, že např. pro účely kontroly jsou na pracovišti vyloučeny vztahy podřízenosti a nadřízenosti mezi manžely, druhem a družkou, rodiči a dětmi apod.

Tyto vztahy jsou nevhodné i pro pracovněprávními vztahy mezi zaměstnanci a kontrolními orgány. Neměl by u jednoho zaměstnavatele pracovat v kontrolní funkci zaměstnanec, který je v příbuzenských vztazích s jiným zaměstnancem, i když si vzájemně nepodléhají ( např. členství v dozorčích radách apod.)

Většina zaměstnavatelů nemusí však pracovní řády vydávat. Proto je možné, aby si zaměstnavatel tyto otázky upravil vnitřní směrnicí, pracovním příkazem nebo pokynem, který vydává statutární orgán nebo zmocněný zaměstnanec ( např. personální či zaměstnanecký útvar). 

 

Manžel jako spolupracující osoba

Manžel tedy nemůže sjednat se svým manželem pracovněprávní vztah. Proto ho nemůže ani přijmout do pracovního poměru nebo s ním uzavřít dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Znamená to, že např. lékař vykonávající soukromou lékařskou praxi, nemůže zaměstnávat svoji manželku. Manžel může však " působit" jako spolupracující osoba a má všechny nároky v oblasti důchodového i nemocenského zabezpečení zachovány. Samozřejmě za předpokladu, že manžel, s nímž druhý manžel je ve vztahu spolupracující osoby, za něj řádně odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pro spolupracujícího manžela z tohoto vztahu nevznikají pracovněprávní nároky, jako je např. dovolená, pracovní volno apod.

 

Rodinný závod

Novou formu pracovních vztahů mezi manžely umožňuje občanský zákoník., který v § 700 uvádí nový pojem – rodinný závod. Právní úprava tak řeší situace, kdy v závodě budou společně pracovat manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně. Dále se jedná o osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněném na provozu rodinného závodu.

Členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na nabytých věcech z tohoto zisku, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu nebo jeho přírůstků a dalších podstatných náležitostí se přijímají většinou hlasů členů rodiny.

    Vztahy v rodinném závodě mohou být upraveny např. společenskou smlouvou o založení obchodní společnosti nebo družstva, smlouvou o tiché společnosti nebo smlouvou a ustanoveními jiného zákona o pracovním poměru. V tomto případě se jedná zejména o zákoník práce a o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Nová úprava tedy vyplňuje prostor, kdy členové rodiny pro rodinný závod fakticky pracují, aniž se jejich práva a povinnosti spravují zvláště uzavřenou smlouvou. Praktičnost nové úpravy vyplývá zejména z toho, že nejsou –li práva a povinnosti zúčastněných osob řešena podle  právní situace do 1.ledna 2014 smluvně nebo konkrétní úpravou, řídí se ustanoveními o bezdůvodném obohacení. Nová úprava tedy znamená značné zjednodušení v případě např. při posuzování dlouhodobých faktických poměrů tohoto druhu, otázky skutkového dokazování a promlčení. Tato situace, která je novými ustanoveními občanského zákoníku odstraněna, by měla přispět k dostatečné právní ochraně dotčených osob.