Manažerovy stále otevřené dveře

Vážíte si svého času? Ne, nezbláznil jsem se a ptám se zcela vážně. Otázka a ani odpověď na ni není tak banální, jak by se mohlo zdát. Dokonce tato otázka není ani zbytečná. Takže ještě jednou a se vší zodpovědností – Vážíte si svého času?

Když by se Vás takhle někdo reálně zeptal, jistě byste odpověděli, že ano, a dokonce velmi. Slova jsou však jedna věc a činy druhá. Nyní už se posouváme od zdánlivé banality oné otázky k její podstatě – říkají i vaše činy, že váš čas je drahý a ostatní jej nemohou zneužívat? Odpověď nebudu nabízet a nechám ji otevřenou, ale poukážu právě na tu podstatu. „Když necháte druhé, aby zneužívali váš čas, v podstatě jim říkáte, že váš čas není nijak důležitý.“ Tuto tezi píše na svém blogu www.timemanagementninja.com jeho autor Craig Jarrow. A já dodávám – nejen, že říkáte, že váš čas není důležitý, ale navíc si ho ani sami nevážíte. Říká se přece: Čas jsou peníze. Takže pohlížejte na čas jako na peníze. Peníze přece také nedáváte druhým jen tak!

Uveďme si proto typické příklady, kdy svým jednáním dáváte druhým najevo, že vás mohou kdykoli rušit a vám to nevadí.

  1.       Na všechno kýváte

Když budete souhlasit s tím, že splníte všechny požadavky, které vůči Vám někdo vznese, tak vám to za prvé nabourá vámi stanovené priority a za druhé se na ně nebudete moci soustředit. A pokud jste se dosud nenaučili říkat NE, je vhodná příležitost začít. Začněte trénovat asertivní chování.

  1.       Necháte se okamžitě vyrušit ve své práci

obrazek_timePracujete na důležitém úkolu a zároveň jste v pracovní džungli, kde na vás útočí zvonící telefon, vyskakující e-maily nebo neodbytní kolegové. Těmto vyrušením sice zdánlivě věnujete jen pár minut, ale návrat do stavu plné koncentrace jako před vyrušením potom trvá až třikrát déle. V praxi to znamená, že 3 minutové vyrušení kolegou má za následek až 15 minutový výpadek. A to je hodně času! Takže manažerovy stále otevřené dveře, jakožto vstřícné gesto pro kolegy, jsou sice fajn, ale potřebujete-li se soustředit, raději je zavřete.

  1.       Jste neustále k dispozici

Emaily ani telefonáty nejsou chřipka, abyste na jejich výskyt museli reagovat okamžitě. Věnujte jim svoji pozornost (= svůj čas) pouze tehdy, jestli je to objektivně nutné nebo máte tu možnost. Pokud na ně budete za všech okolností reagovat okamžitě, ostatní si na to rychle zvyknou. Pak je budete jen s dalšími obtížemi po čase přesvědčovat, aby vám dali prostor pro vaši práci.

  1.       Tolerujete nedochvilnost

Jestli vám nevadí, když někdo přijde na poradu nebo domluvenou schůzku o 15 minut později a pokud se proti tomuto jevu nebudete ohrazovat (i kdyby vám to vnitřně tolik nevadilo) brzy se to stane normou. A co se stane normou je považováno za normální. A když je něco normální, mají lidé většinou tendence proti normě občas vybočit nebo je jednorázově porušovat. Pak se velmi snadno nabízí situace, kdy z původně 15 minutového zpoždění (které už je normou) je najednou 30 minut (protože k normě si někdo přidá 15 minut dalšího zdržení). Půl hodinové zpoždění začátku schůzky v čase jakékoli zodpovědné osoby už není vybočení z normy, ale krize. Předcházejte krizím! Pokud někdo nepřijde včas, přeložte automaticky a neprodleně schůzku na jindy. Přeložte schůzku na termín, který se bude hodit vám.

Važte si svého času stejně, jako si vážíte svých peněz.