Letní brigády se blíží

Letní měsíce  jsou pro žáky a studenty nejen obdobím klidu a odpočinku, ale mnohdy i příležitostí pro brigády a pracovní výpomoci. Při současném nedostatku pracovních sil je jejich pomoc zaměstnavateli vítaná. Pracovněprávní předpisy sice neuvádějí pojem "brigáda," ale rozumí se tím pracovní zapojení mladých lidí nejen v průběhu prázdnin, ale i ve školním roce. Není na škodu si připomenout několik „brigádních“ právních zajímavostí.

Způsobilost k práci

  Způsobilost fyzické osoby, a tedy žáků a studentů, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku.

  Žák si může sjednat pracovní činnost (např. prázdninovou brigádu), po dovršení 15 let věku. Jestliže např. v květnu nebo červnu dovršil 15 let, může uzavřít pracovněprávní vztah, ale den nástupu na brigádu může být po 1.červenci,neboť povinná školní docházka končí 30.června. Pracovněprávní vztah však nelze uzavřít např. v červenci s žákem, který má sice ukončenou povinnou  školní docházku, ale 15 let dosáhne až v měsíci srpnu příslušného kalendářního roku. Podmínkou je, že tyto práce svým charakterem ani rozsahem neohrožují zdraví a vývoj žáků a nebrání jim v přípravě na povolání.

 

Zakázané práce

  Prázdninová aktivita žáků a studentů se většinou soustřeďuje do možné činnosti, kdy je nutno brát ohled na zákonná omezení. Může tedy jít o jakékoliv práce, zaměstnavatel musí však brát ohled na psychický a fyzický vývoj žáků a studentů – mladistvých. Nemohli by vykonávat práce, které jsou mladistvým ze zdravotního hlediska zakázány. Jde například o tyto práce: práce přesčas, práce v noci a v úkolu, práce s těžkými břemeny (maximálně do 10 kg), práce, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazů, práce ve špatných mikroklimatických podmínkách

 

Dohoda o pracovní činnosti

Mezi nejčastější formy práce studentů patří dohoda o pracovní činnosti (dále DPČ). Zákoník práce (dále ZP) požaduje, aby DPČ  byla sjednávána písemně. Podle DPČ může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah DPČ být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Příklad

Student má sjednánu DPČ na prázdninové období, na 10 týdnů.

Může tedy pracovat nepravidelně, podle stanovené pracovní doby. Například jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin.

DPČ lze uzavírat na dobu určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou..

Před uzavřením DPČ musí zaměstnavatel respektovat zákaz diskriminace a dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích.

 

Dohoda o provedení práce

V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr.

Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce (dále DPP) se nevymezuje  druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce. Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se DPP uzavírá, není vyšší než 300 hodin v kalendářním roce.

 

Odměna za práci podle dohod

není limitována, uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy – 73,20 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek. Zaměstnanec, který bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 2 196 Kč a v dohodě o pracovní činnosti 1 644  Kč za týden.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (včetně studentů), jejichž započitatelný příjem činil více jak 10 tisíc korun, jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění. Je  to však jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 tisíc korun. Bude –li mít zaměstnanec dohodu o provedení práce od 1. 7. 2018 do 30. 9. 2018 s odměnou pod 10 tisíc korun vyplácenou v měsíčním obdobích, nebude účasten nemocenského a důchodového pojištění za předpokladu, že mu tato odměna bude poskytována každý měsíc. Pokud by v jednom měsíci měl odměnu vyšší jak 10 tisíc korun, bude v tomto měsíci účasten nemocenského a důchodového pojištění.

U DPČ je účast na odvodech zajištěna,pokud měsíční odměna je vyšší než 2 500 Kč.

 Za studenty, kteří vykonávají vedle studia (ať již ve školním roce nebo o prázdninách) výdělečnou činnost v rozsahu, jenž zakládá účast na důchodovém pojištění, je zaměstnavatel povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, stejně jako u kteréhokoliv jiného zaměstnance.

 

Pracovní smlouva

Letní brigádu  může student vykonávat i podle pracovní smlouvy. Po uzavření pracovní smlouvy, která musí být písemná, se student stává zaměstnancem a má všechny pracovní nároky. Pracovní smlouva se uzavírá  k provádění pravidelných, opětujících se činností. Zaměstnanec je vykonává v tzv. závislé práci, tedy ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, osobně, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho náklady a odpovědnost, za mzdu a v pracovní době.

V pracovní smlouvě se uvede druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Vedle těchto náležitostí by pracovní smlouva měla obsahovat i údaj o sjednané mzdě. K tomu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci mzdový výměr ihned po jeho nástupu do práce.