JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.
person
Je nutné sjednat pracovní náplň?

Je nutné sjednat pracovní náplň?

K úvaze v dnešním blogu mě přiměly názory některých zaměstnavatelů, že nemusí sjednávat nebo stanovit pracovní náplň zaměstnance, ale že stačí pouze uvést druh práce. To je sice pravda, ale vymezení pracovní náplně je oboustranně výhodné – jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.

Přečíst celý článek
person
Zdravý nemocný aneb předstírání nemoci v práci

Zdravý nemocný aneb předstírání nemoci v práci

Snad mi dramatik Jaen – Baptiste Poquelin známější pod jménem Moliere promine titulek použitý z jeho známé divadelní hry, ale nemůže být výraznější označení pro lidi, kteří předstírají nemoc. Firmám tím způsobují nemalé ztráty. Opatřením, které by mělo postihnout „simulanty“, je možnost zaměstnavatelů kontrolovat dodržování dočasného režimu práce neschopného zaměstnance (dále jen „režim pojištěnce“). Oprávnění zaměstnavatele je stanoveno v § 192 zákoníku práce (ZP).

Přečíst celý článek
person
Zaměstnat člověka z úřadu práce výhodou?

Zaměstnat člověka z úřadu práce výhodou?

Firmy (zaměstnavatelé) se po ekonomické stagnaci dostávají do výkonnostního tempa. S růstem výroby stoupá zájem o zaměstnance a je možné se „poohlédnout“ i po uchazečích o práci, kteří jsou evidováni na úřadech práce. Pro zaměstnavatele pak přijetí takového uchazeče o zaměstnání může znamenat určitou výhodu.

Přečíst celý článek
person
Zaměstnanecké a modré karty

Zaměstnanecké a modré karty

Titulek blogu  by mohl svádět k domněnce, že v zaměstnání nebo na pracovním trhu jeho účastníci (zaměstnavatel a zaměstnanec) hrají karty. Jde o úplně něco jiného. V současnosti, kdy firmy daleko více využívají zahraniční zaměstnance, než tomu bylo v minulých letech, se uplatňují tzv. zaměstnanecké a modré karty. Nejde o platební, hrací nebo jiné karty, ale o právní dokumenty, které v personální praxi mají dalekosáhlý význam.

Přečíst celý článek
person
Z kavárny, z chaty nebo z domova?

Z kavárny, z chaty nebo z domova?

I když se zdá titulek tajuplný, nejde o nic jiného, než o práci konanou ve prospěch firmy (zaměstnavatele) mimo pracoviště. Zaměstnanec ji může vykonávat jako tzv. teleworking (práce na dálku) nebo homeworking (práce z domova). I zde se projevuje vliv práva Evropské unie spočívající ve stále se rozvíjejících moderních a flexibilních formách zapojení se do pracovní činnosti.

Přečíst celý článek
person
Manažerské selhání

Manažerské selhání

Je známou pravdou, že  ekonomická situace zaměstnavatelů je závislá na schopnostech a výkonnosti vedoucích zaměstnanců – manažerů. Požadavky na jejich práci stručně vyjadřuje zákoník práce (dále ZP) v § 11. Vedoucí zaměstnanec by měl efektivně organizovat, řídit a kontrolovat  práci ostatních zaměstnanců a dávat jim k tomu závazné pokyny.

Přečíst celý článek
person
Ústní skončení pracovního poměru

Ústní skončení pracovního poměru

Uplatňování nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále NOZ) v zákoníku práce (dále ZP) přináší v  praxi nejvíce výkladových komplikací v oblasti skončení pracovního poměru. Odchylné je posuzování důsledků při neplatném skončení pracovního poměru (např. nesprávně uvedený důvod výpovědi) a při rozvázání pracovního poměru způsobem, k němuž se nepřihlíží (např. ústní výpověď.) I když ústní skončení pracovního poměru nebývá běžné, přesto se vyskytuje a NOZ i ZP s takovým postupem – i když nezákonným – počítá.  

Přečíst celý článek

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.