Zvykněte si (více) naslouchat

Naslouchání je klíčovým předpokladem komunikace. Je proto i jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěchu, a to prakticky ve všech oblastech života. Je i účinným nástrojem úspory času a omezování vlastního stresu. Nasloucháte-li totiž ostatním pozorněji, dokážete se zpravidla vyhnout řadě konfliktů.

U mnoha osob představuje tato schopnost přesto jednu z nevětších slabin. Zpravidla jde navíc o slabinu, kterou si příliš nebo dokonce vůbec neuvědomují.

Doporučení naslouchat ostatním může znít banálně. O podceňování této schopnosti nás však přesvědčí jednoduchý test. Představme si člověka, o němž se říká (nebo o kterém se domníváme), že má velmi dobré komunikační schopnosti. Nebudete-li svou představivost nijak záměrně ovlivňovat, je více než pravděpodobné, že se vám vybaví někdo, kdo dokáže dobře a přesvědčivě hovořit. Daleko méně pravděpodobné je, že si představíte osobu, která vyniká svou schopností ostatním naslouchat.

naslouchani_obrazek

Nad svou schopností naslouchat je proto dobré se kriticky zamyslet. Nasloucháte tomu, co vaši kolegové říkají, nebo se v době, kdy hovoří, zamýšlíte spíše nad tím, co byste vzápětí řekli sami? Necháte ostatní, aby vyslovili svůj názor, a neskáčete jim do řeči? Věnujete názorům ostatních skutečnou pozornost? Máte sklon dokončovat věty, které ostatní pronášejí? Záleží vám při diskusi na tom, abyste vyslechli stanoviska ostatních, nebo spíše na tom, abyste se vyjádřili sami? Míváte pocit (a dáváte jej najevo), že předem víte, co ostatní chtějí říci?

Budete-li při odpovědích na tyto či podobné otázky upřímní, velmi pravděpodobně dojdete k závěru, že byste svou schopnost naslouchat mohli zlepšit.

Důvod, proč je naslouchání důležité (a mnohdy důležitější než mluvení), není složitý. Chceme-li dosáhnout toho, aby nám ostatní naslouchali (což potřebujeme, abychom jim sdělili, co sdělit chceme, nebo je o tom dokonce přesvědčili), musíme jim sami naslouchat. A to většinou ještě dříve, než začneme hovořit. V opačném případě nám totiž budou často naslouchat jen zdánlivě.

S lidmi, kteří ostatním naslouchají (a dávají to najevo), se ostatní cítí lépe. Mají totiž pocit, že se jim z jejich strany dostává pozornosti a uznání. Zeptáte-li se osob na jakémkoli pracovišti, co je nejvíce trápí, většina na jednom z prvých míst uvede, že „jim nikdo nenaslouchá“, nebo se nikdo příliš nezajímá, co si myslí.

Lidí schopných naslouchat totiž není příliš mnoho. Vzácní přitom bývají zejména mezi vedoucími. Osoby, které tuto schopnost mají (či které chápou, proč je důležitá), bývají proto oblíbené. Jsou vyhledávané a velmi často i více respektované než ostatní.

Tyto osoby se tak i snadněji vyhýbají mnoha nepříjemným okolnostem, s nimiž je každodenní práce spojena. Bývají méně pomlouváni a často jim prochází i chování, kterým by jiní své okolí popuzovali nebo si v něm vytvářeli nepřátele. Jejich spolupracovníci si je totiž přejí mít ve svém okolí. Jsou proto ochotni jim v případě potřeby pomoci nebo vyjít vstříc, a v případě sporů mají sklon stát na jejich straně.

Budete-li proto ostatním naslouchat (a činit tak ochotně či se zájmem), získáte spojence, na které se můžete obrátit nebo spolehnout. Navíc se dozvíte řadu informací, které vám v práci pomohou. Ochota naslouchat vám totiž přinese možnost lépe pochopit, co si lidé skutečně myslí, a vyhnout se tak zbytečným nedorozuměním.

Schopnost naslouchat je proto i důležitým nástrojem úspory času. Umožňuje totiž vyhnout se časově náročným chybám. Posloucháte-li ostatní pozorně, stávají se pro vás instrukce, pokyny či doporučení nadřízených i spolupracovníků srozumitelnější a jasnější. Snižuje se tak pravděpodobnost, že svou práci budete muset opravovat nebo dokonce předělávat. Totéž, a to ještě více, se vztahuje ke schopnosti naslouchat požadavkům a potřebám zákazníků.

Na zvyku naslouchat, neskákat ostatním jim do řeči a nechat je se vyjádřit, se proto vyplatí zapracovat. Jeho vytvoření přitom nemusí být složité. V zásadě stačí, jestliže si uvědomíme, že nejste jasnovidci, a proto nikdy přesně nevíme, co ostatní chtějí říci.

Jakmile si tento zvyk vytvoříte, začnou se lidé ve vašem okolí cítit lépe. A to přesto, že si možná neuvědomí, v čem a jak se komunikace s vámi změnila. Odměnou vám bude nejen větší obliba, ale i to, že se vaše práce stane pro vás jednodušší.