Jednou z neodstranitelných náležitostí voleb je rovnost. Neustále opakovaná fráze o tom, že volby mají být rovné, přímé, tajné se vyřkne při každých volbách tolikrát, že i kdyby tomu tak nebylo, tak je to již všeobecně uznávanou pravdou.
Název mého příspěvku o tom, že „volební obvody jsou stejné, ale jiné“, se váže k faktu, že přestože ve volbách volíme v místě svého bydliště, ve stejné volební místnosti, ve stále stejné budově, a to většinou za přítomnosti těch samých osob ve volební komisi, tak volby stejné nejsou. Nejde jen o fakt, že v některých volbách rozhodujeme o složení Senátu, Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev, obecních zastupitelstev nebo o tom, kdo bude po následující volební období sedět na Hradě. V tomto příspěvku se budu zabývat tím, jak velký má být volební celek, resp. tím, jestli současná velikost volebních celků do jednotlivých zastupitelských sborů je vhodně nastavena.
V případě voleb do Evropského parlamentu je volebním celkem Česká republika. Pokud půjdeme po pomyslné vertikální stupnici dolů, narazíme na volby do Poslanecké sněmovny, kdy jednotlivými volebními celky jsou VÚSC – v našem případě 13 krajů a Hlavní město Praha. Následně zde máme volby do krajských zastupitelstev. V tomto případě je na místě, že volebním celkem je daný VÚSC – kraj. Nebo není? Neměly by volby do krajských zastupitelstev fungovat na obdobném principu zastoupení, jako fungují volby do Poslanecké sněmovny? Tedy na principu, kdy volený zastupitelský sbor je volen v poměru obyvatel daného územního celku.
Ukažme si to na příkladu krajských voleb v Plzeňském kraji v kontrastu na volbách do Poslanecké sněmovny v Plzeňském kraji. Ve volbách do Poslanecké sněmovny se v rámci České republiky rozděluje 200 mandátů, a na základě počtu obyvatel resp. obyvatel disponujících aktivním volebním právem připadá na Plzeňský kraj 11 poslaneckých mandátů, o které se ve volbách ucházejí strany.
Proč obdobný model nemůže fungovat také v rámci krajských voleb, kde se v Plzeňském kraji rozděluje 45 mandátů? Poměrně jednoduše by se kraj dělil na volební části, když každému bývalému okresu by připadl určitý počet mandátů v krajském zastupitelstvu.
Současný model rozděluje mandáty jen v rámci kraje a nijak nehledí na zastoupení obyvatel v jeho konkrétních částech. Pokud bychom použili model s přerozdělováním mandátů v rámci kraje do jednotlivých okresů kraje, tak bychom došli k následujícím číslům; okres Domažlice by měl 5 mandátů, okres Klatovy by měl 7 mandátů, v okrese Plzeň-město by se přerozdělovalo 15 mandátů, Plzeň-jih by měl 5 mandátů, v okrese Plzeň-sever by se volilo 6 mandátů, okresu Rokycany by připadly 4 mandáty a nejmenšímu okresu Tachov jen 3 mandáty. V případě větších okresů, kde se rozděluje 6 a více mandátů, tak pravděpodobně stále můžeme mluvit o vhodnosti tohoto systému, naopak malé okresy jsou pro toto nevhodné a dochází zde ke zkreslení volebních výsledků resp. přepočtu získaných hlasů na mandáty.
Porovnejme výsledky voleb, pokud bychom rozdělili Plzeňský kraj do volebních okresů a v nich následně přidělovali mandáty podle výsledků voleb do krajských zastupitelstev v roce 2012 s počtem získaných mandátů dle systému použitém ve volbách, došli bychom k překvapivým závěrům.
Největší počet mandátů získaly shodně ODS a ČSSD po 15 mandátech, 12 mandátů připadlo KSČM a 3 mandáty získala TOP 09. Nyní se podívejme, jak by přidělování mandátů dopadlo v případě použití volebních okresů. ODS by získala 17 mandátů, ČSSD by si o jeden mandát pohoršila se ziskem 14 mandátů, KSČM by získalo stejně jako v případě jednoho volebního celku 12 mandátů, o jeden mandát by si pohoršila také TOP 09 se ziskem 2 mandátů.
Jako zajímavý příklad je dobré zmínit krajské volby 2012 v Karlovarském kraji, kde je 45 členné zastupitelstvo. Karlovarský kraj se skládá ze tří okresů – Cheb, Karlovy Vary, Sokolov. Dle volebních výsledků 14 mandátů připadlo KSČM, ČSSD získala 13 mandátů, ODS získala 5 mandátů stejně, jako získalo HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST, TOP 09 získala 4 mandáty stejně jako hnutí ALTERNATIVA.
Oproti výsledkům v roce 2012 by na základě modelu v Karlovarském kraji došlo k podstatné změně, neboť by koalice KSČM a ČSSD neměla nadpoloviční většinu a s největší pravděpodobností by vznikla zcela odlišná koalice napříč všemi stranami. Vítězná KSČM by si pohoršila o 3 mandáty na 11 zastupitelských křesel, druhá ČSSD by ztratila 2 mandáty a měla by tak stejně jako první KSČM 11 mandátů. Naopak ODS a HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST by si polepšily z 5 zastupitelských křesel na 7. Polepšila by si také TOP 09 ze 4 na 5 zastupitelů. Hnutí ALTERNATIVA by získalo stejný počet mandátů, tedy 4.
Závěrem lze shrnout, že touto modifikací by v některých případech nedošlo ke změnám v postavení koaličních a opozičních stran, ale naopak v některých případech, kde existuje jen těsná většina, by to znamenalo změnu a pravděpodobně zcela odlišnou koalici stran na krajské úrovni.
Hlavním pozitivem modifikace krajských voleb na jednotlivé okresy by bylo pravděpodobné zvýšení zájmu voličů o volby do krajských zastupitelstev, neboť v případě jakéhokoliv kraje je toto území příliš velké na to, aby se voliči mohli seznámit s kandidáty, naopak posunutí na místní nižší úroveň by znamenalo určité přiblížení krajských voleb volbám komunálním, kde významným prvkem je konkrétní osobnost kandidáta nebo kandidátů, nikoliv jen stran nebo hnutí za které kandidát kandiduje.
Zároveň by to znamenalo posílení základních lidských práv, kdy občané jednotlivých okresů by získali konkrétního zástupce v krajském zastupitelstvu společně a tím by došlo ke zvýšení provázanosti a tedy odpovědnosti politiků vůči občanům samotným.
