Výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením blízké osoby

I. Právo na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je s účinností od 1. 1. 2014 upraveno v § 2959 o. z., který nově stanoví široké obecné pravidlo pro odčinění duševní újmy pozůstalých a nahrazuje předchozí systém odškodňování prostřednictvím zákonem stanovených paušálních částek. Jedná se o právo ryze osobního charakteru, které je svou povahou úzce spjato s osobou pozůstalého, neboť jeho cílem je přiměřeně vyvážit, popřípadě zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou pozůstalému v jeho osobnostní sféře a odčinit zásah do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů. Újma, která se odčiňuje, spočívá především v psychických útrapách (smutku, žalu) způsobených vnímáním smrti blízkého člověka; odčinit je však třeba i další citové strádání, jako např. šok ze zprávy o smrtelném úrazu blízké osoby, ztrátu životní perspektivy, obavy o budoucnost apod. 

Jako každý rok se 24.12. v našich domácnostech rozzáří vánoční stromeček a úsměvy dětí a jako každý rok se v prosinci hodlám na náš blog rozepsat na trochu odlehčené téma –po právnících v bibli a Ježíšově rodině bych se letos rád zamyslel nad tím, proč vánoce slavíme právě v době, kdy je slavíme. Jak se tedy 24.,25., a 26.12. dostalo do našich kalendářů? My vlastně úplně přesně nevíme, kdy se Ježíš narodil (a překvapivě si ani nemůžeme být úplně jistí tím kde, byť se vžila jistota, že to bylo v Betlémě).  

Rozhodnutí soudů

Role svědků při allografní závěti spočívá v potvrzení totožnosti zůstavitele Z odůvodnění rozhodnutí:  Je nezbytné, aby svědci allografní závěti byli schopni potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědci nemusí znát obsah závěti, jejich úkol není v kontrole obsahu závěti, nýbrž v potvrzení, že ten, kdo závěť pořídil, je zůstavitelem, který prohlašuje, že listina, na niž poukazuje, obsahuje jeho poslední vůli. Znamená to, že buď zůstavitele osobně znají, nebo je jim prokázána jeho totožnost a oni mohou potvrdit, že ta osoba, která pořízení poslední vůle učinila, je skutečně zůstavitelem, jehož totožnost je závětí deklarována.  

Jak si chránit know-how?

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

Psychologie nákupu aneb osm nejčastějších psychologických prodejních triků

S nabídkami, jejichž hodnota neodpovídá jejich ceně, se v praxi můžeme setkat poměrně často, a nemusí to být jen v případě obchodníků „teplou vodou“. Ze strany prodejců jsme přitom navíc občas vystaveni i určitému psychologickému tlaku či dokonce psychologickým trikům. Jak  jim nepodlehnout?

Několik tipů pro zvládání změn

Když se studenty MBA a dalších programů diskutujeme o strategii a strategickém managementu, je implementační (realizační) fáze obestřena nástroji, modely, technikami a „návody“ ze všech nejméně. Přizpůsobení a zorganizování zdrojů a činností do procesů, rutin a vhodné (organizační) struktury zasahuje do mnoha dalších „manažerských“ disciplín a zahrnuje řadu perspektiv a úhlů pohledu.   

Strategie v době digitální (a komplexní)

Zrychlené tempo technologických změn vyvolává některé otázky, které míří přímo do srdce strategického řízení. Podniky, resp. jejich majitelé a manažeři možná budou muset přehodnotit: • na kterých trzích působí,  • jaké problémy řeší pro své zákazníky,  • jaké je jejich úloha a postavení v hodnotovém řetězci nebo  • do jaké míry jsou efektivní jejich současné podnikatelské a provozní modely.    Musí také zvážit nové příležitosti vynořující se díky rozvoji technologií a zhodnotit, jak jsou připraveni na změny a schopni se jim přizpůsobit.  

Je rozhodce vázán judikaturou soudů?

V právní praxi rozhodčího řízení je občas řešena otázka, nakolik je rozhodce vázán judikaturou vyšších soudů, tj. zejména Nejvyššího soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) a Ústavního soudu České republiky (dále též jen „Ústavní soud“). Uvedená otázka nebyla dosud judikaturně řešena, neboť přezkum rozhodčího nálezu soudem co do merita věci není ze zákona přípustný. Všechny důvody přezkumu rozhodčího nálezu jsou taxativně uvedeny v ust. § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.r.ř.“), a meritorní přezkum rozhodčího nálezu mezi ně (v souladu s celosvětovými zásadami rozhodčího řízení a modelovým zákonem UNCITRAL) nepatří. Judikatura českých soudů řekla k otázce možnosti meritorního přezkumu rozhodčího nálezu rovněž svoje kategorické ne. 

Pět let s novým občanským zákoníkem

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., (dále „o.z“) je koncem roku 2018  v praxi účinný již pět let. I když před počátkem jeho účinnosti byl jeho obsah kritizován, dosavadní praxe prokázala opak.  Jedním z odvětví, kde se úspěšně uplatňuje, je pracovní právo. Chci z pohledu advokáta připomenout pět let jeho aplikace v pracovněprávních vztazích s důrazem na některé osvědčující se instituty. Většinu z nich zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále „ZP“) již neobsahuje a musíme je „hledat“ v o.z.   

K rozjezdu živnosti pomohou právní předpisy

Stále stoupá počet těch, kteří podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) .Přitom málokdo ví, že v praxi mohou významnou roli hrát právní předpisy, zejména zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.( dále ZOZ). Umožnuje OSVČ efektivní nástup do podnikatelské činnosti po poskytnutí příspěvku od úřadu práce.