Cílem tohoto modulu je představit státovědu jako nauku o státě. Státověda nezkoumá stát izolovaně, ale z různých úhlů pohledu a za použití rozmanitých metod. Představuje tak vědní obor zkoumající stát v nejširších souvislostech. Předmět zájmu tohoto vědního oboru tak představuje rovněž tvorba veřejné moci a práva. Státověda tvoří základní výchozí rámec pro studium všech veřejnoprávních oborů. Zejména to platí o ústavním právu, se kterým bezprostředně souvisí, a dále o správním právu a finančním právu (včetně dalších právních oborů, které se ze správního práva oddělily), procesním právu (civilním, trestním i správním), mezinárodním právu veřejném a evropském právu. Vzájemný vztah státovědy a těchto právních oborů se však neomezuje jen na toto, ale státověda zpětně z těchto právních oborů získává poznatky. V tomto ohledu státověda souvisí rovněž s teorií práva a také neprávními obory jako filozofií, sociologií, historií, politologií, politickou geografií, ekonomií a dalšími společensko-vědními obory.
Obsah modulu:
Studenti budou během kurzu seznámeni s předmětem státověda jako právně-vědní disciplínou a porozumět by měli zejména následujícím okruhům: co je to stát, jaké existují teorie vzniku státu, jak stát zaniká, jak je stát definován, z jakých prvků se stát skládá, jaké plní stát funkce, jaký je vztah státu a společnosti, co je to suverenita státu, jaký je význam ústavy pro soudobý právní stát, jaké známe druhy ústav, jaké mají ústavy funkce, jaká je jejich forma a jaký jejich obsah, jaká existuje hierarchie pramenů práva, co je to právní stát, co je to demokratický stát, jaké jsou nedemokratické státy, jaký význam má pro pojetí suverenity státu členství státu v mezinárodních organizacích a nadnárodních uskupeních, jaký je vztah Evropské unie a členských států, jaké jsou principy dělby moci, jaký se vymezuje veřejná moc a státní moc, co je to kompetence a co pravomoc, působnost, příslušnost, jakou formou projevuje lid svou vůli, jaké existují organizační principy státu, jaké existují formy státu, čím se od sebe odlišují unitární státy a federativní státy, jaký je rozdíl mezi moderní federací a federací sovětského (socialistického) typu, jaké existují formy vlády, jaké postavení má jednotlivec v soudobém státě, co jsou a jaký význam mají základní práva a svobody, jak se projevuje soudobá koncepce lidských práv na formách vlády a formách soudobého státu, jaký je vztah státu k vlastním občanů a jaký je vztah k cizincům, jakým způsobem se tvoří právo v soudobém státě, jaké postavení má v procesu tvorby práva parlament, jak se na tvorbě práva podílejí jiné orgány, jaké je právní postavení parlamentu, jaké je postavení hlavy státu v monarchii a jaké v republice, jaký význam má ústavní postavení hlavy státu pro určení formy vlády ve státě, jaký je vztah hlavy státu s parlamentem a jaký s vládou v jednotlivých formách vlády, jaké existují principy organizace výkonné moci, co je to veřejná správa, co je to státní správa, jaký význam má pro demokratický a právní stát samospráva, jaké existují druhy samosprávy, jaké jsou znaky a zásady organizace soudnictví, jaké druhy soudnictví známe, jaké existují prostředky kontroly výkonu veřejné moci, jaký je význam voleb pro soudobý demokratický stát, jaké existují volební systémy.
Pietro Andrea Podda, Ph.D.---
Pietro Andrea Podda is a lecturer of financial and legal subjets at various universities in the Czech Republic.
