Nápady, na kterých stojí podnikatelské inovace, se občas opakují. Ekonomiku dvacátého století předznamenal vynález Henry Forda – montážní pás umožňující levnější a rychlejší výrobu. Zdá se, že ekonomiku dvacátého prvého století předznamenává nápad, který je jeho obdobou. Uplatňuje se však v oblasti služeb.

Kouzlo Fordova vynálezu spočívalo v tom, že do hromadné výroby zapojil rozsáhlé počty pracovníků, kteří dosud nebyli (plně) využiti, a nevyžadovali ani velké zaškolení. Pokles cen, který běžící pás přinesl, proměnil auta z hraček pro bohaté v masový dopravní prostředek.

Dnes usiluje řada podnikatelů o něco podobného. Podobně jako před lety Ford se snaží do ekonomiky zapojit velké počty osob s volnou kapacitou. Nikoli však v průmyslu, ale ve službách, a ne na základě montážních pásů, ale informačních technologií. Podobně jako ve Fordových dobách však tím snižují ceny, a zpřístupňují některé služby širšímu okruhu spotřebitelů.

Rozdíl oproti tradičním podnikům služeb spočívá především v tom, že služby neposkytují zaměstnanci, ale osoby „na volné noze“. Firma, která jejich služby zprostředkuje, je schopna je nabízet nejen levněji, ale i pohotově, prakticky v okamžiku potřeby. Některé z firem tohoto typu již nejsou specializovány jen na určitý okruh služeb, ale nabízejí činností různých profesí.

Ekonomika využívající pracovníky „na volné noze“ je zatím relativně malá. Rychle však roste. Nejznámější z jejích podniků, firma Uber, nabízející taxi služby a řidiče, založená v roce 2009, má dnes obrat přesahující miliardu dolarů a pobočky ve více než 50 zemích světa. Obdobně organizované firmy nabízejí služby pro domácnost, například úklid, dodávky jídel, nákupy potravin, servis počítačů, ale i lékařskou péči. Řada z nich slouží firmám a nabízí služby právníků, poradců, specialistů na výzkum a vývoj, inzerci nebo marketing.

Jednoduchá myšlenka s výraznými dopady

Základní myšlenka, na které je nová koncepce služeb založena, je jednoduchá. Opírá se o rostoucí význam služeb v moderních ekonomikách a zlevňování informačních technologií, provázené růstem jejich funkcí. Podporují ji klesající „transakční náklady“ spojené s využívání externích dodavatelů oproti vlastním zaměstnancům. Firmy v řadě odvětví služeb tak mohou snížit své fixní personální náklady a koncentrovat se na své „klíčové schopnosti“ - propojování nabídky a poptávky a kontrolu kvality.

V důsledku moderních technologií mohou „osamělí vlci“ nabízet i vysoce profesionální služby, jimiž předčí zavedené firmy. Mohou se podílet na řadě specializovaných zakázek, bez ohledu na to, v které části světa se nacházejí. Nová organizace služeb umožňuje využívat i další kapacity, které jsou dočasně nevyužity, například auta. Je tak efektivní i z celospolečenského hlediska.

Podobně jako kdysi pásová výroba přináší však i nová organizace služeb své dopady. Tím nejviditelnějším jsou (zatím) protesty tradičních poskytovatelů služeb, například taxikářů. Ani zde nejde o nic nového: lze je přirovnat k protestům ševců postižených konkurencí T. Bati, který se u Forda inspiroval.

Další dopady však mohou být hlubší. Ekonomika „na volné noze“ prohlubuje dlouhodobější trend k opouštění celoživotního zaměstnání a zvyšuje počty externích spolupracovníků na úkor vlastních zaměstnanců. V USA, kde tento trend postoupil nejdále, pracuje dnes více než 50 mil. pracovníků jako nezávislí dodavatelé.

Výhody či hrozby?

Ekonomika „na volné noze“ má své výhody. Spotřebitelům přináší vyšší výběr a nižší ceny, pracovníkům možnost pracovat, kdy jim to vyhovuje. Vychází vstříc rozdělení společnosti na ty, kteří mají peníze, ne však čas, a ty, kteří mají peněz méně, disponují však větším množstvím času. Oběma skupinám umožňuje pružně vzájemně obchodovat.

Nové je však i rozdělení rizik. Zatímco v tradičním podnikatelském modelu nesla velkou část rizik firma, v novém se rizika z velké části přesunují na pracovníky, ale i zákazníky. Pod heslem jejich ochrany došlo v některých zemích k zákazům firem nového typu. Někde byly zaznamenány i protesty jejich externích dodavatelů, stěžujících si na své podmínky.

Hlavní společenský dopad nové organizace služeb spočívá v tom, že zvýhodňuje pracovníky preferující pružnost a osobní volnost před jistotami. Zvýhodňuje však i ženy, které chtějí kombinovat práci s péčí o děti. Pracovníci, pro které je jistota důležitá, k nimž patří i řada tradičních a kvalifikovaných středostavovských profesí, se však mohou oprávněně cítit ohroženi.

Pro daňové poplatníky mohou některé služby poskytované novou formou přinášet úspory, a to nahradí-li dražší služby veřejné. Mohou však znamenat i zvýšené náklady spojené s nutností spolufinancovat sociální pojištění soukromých dodavatelů, kteří si na ně dostatečně nepřispívají.

Pro vlády přináší nová ekonomika určitá dilemata. Pokud podniky nového typu zakážou, znevýhodní spotřebitele i zbytek ekonomiky. Připraví je totiž o možnost pružnějších, levnějších a mnohdy i kvalitnějších služeb. Nová organizace služeb tak patří k ekonomickým trendům, proti kterým nelze příliš bojovat. Rostoucí počty nezávislých dodavatelů si však pravděpodobně vynutí úpravy sociálního i daňového sytému. Nejde jen o změny zdanění samostatně činných, ale i spravedlivější poskytování sociálních výhod, zajišťovaných tradičně prostřednictvím zaměstnavatelů.