Titulek vyjadřuje problém, který stále přetrvává a firmy se tím musí zabývat a řešit. Jedná se např. o vyřizování osobních (soukromých) telefonátů při práci pro zaměstnavatele nebo používání firemního počítače k soukromé elektronické (emailové) korespondenci apod. K odpovědi na tyto otázky si musíme vzít na pomoc zákoník práce (dále zák.práce). Právní předpisy, zejména zák.práce v § 316 chrání zájmy zaměstnavatele. Nejedná se o právo na ochranu osobnosti jako fyzické osoby, ale jsou to práva obdobná. Zaměstnavatel má např. právo na ochranu nejen názvu a své dobré pověsti, ale zejména svého majetku.

Závažný důvod pro kontrolu

Do majetkových zájmů zaměstnavatele mohou zasahovat snahy a jednání zaměstnanců při používání služebních počítačů k soukromým účelům. Platí, že pokud elektronická pošta přijde do osobní e-mailové schránky zaměstnance, tak ji zaměstnavatel může „prohlížet“ v zákonem odůvodněných případech.

K takovému postupu dává zaměstnavateli oprávnění zák.práce v § 316 odst. 3, pokud bude mít závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů. Musí však informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. To platí i o dalších zásazích do soukromí zaměstnance, jako je např. zavádění kamerových systémů, sledování soukromých telefonických hovorů apod.

 

 

Naproti tomu jsou však zaměstnanci povinni plně využívat pracovní dobu, nemohou si v pracovní době vyřizovat své soukromé záležitosti a nejsou oprávněni zneužívat služební počítače ani jiné výrobní a pracovní prostředky.

Zaměstnavatel může zneužívání zabránit tím, že bude kontrolovat, od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače maily dostává a komu píše. Pokud by zjistil, že elektronická pošta zaměstnance je v takovém množství, pro které neplní povinnost spočívající v plném využívání pracovní doby, může se jednat o porušení pracovní kázně a následovat sankce ze strany zaměstnavatele. V závažných případech může zaměstnavatel se zaměstnancem skončit pracovní poměr. Toto porušení pracovních povinností musí však zaměstnavatel věrohodně a objektivně prokázat, např. z adres (nikoliv z obsahu sdělení) odesilatelů a příjemců elektronické pošty.

Skončení pracovního poměru např. výpovědí může postihnout i zaměstnance, který využívá počítač k soukromým účelům. Např. surfuje v pracovní době, vyhledává internetové stránky, které nejsou určeny k pracovním účelům apod.

 

 

Služební počítač a soukromé účely

Např. Listina základních práv a svobod stanoví, že nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Toto právo je povinen dodržovat a chránit nejen konkrétní subjekt (např. úřad, instituce, vyšetřovací orgán apod.) v „civilním“ životě občana, ale i zaměstnavatel, u něhož občan (zaměstnanec) podle jeho pokynů a v jeho prospěch pracuje v tzv. závislé činnosti (pracovní poměr nebo dohoda o práci konaná mimo pracovní poměr).

Z uvedených právních předpisů vyplývá jednoznačný závěr: zaměstnanec nemůže využívat služební počítač k soukromým účelům, jako je např. osobní emailová pošta, hraní počítačových her apod. Jednalo by se o nevyužívání pracovní doby a o zásah do ochrany majetkových práv zaměstnavatele. Naproti tomu je stanoven právní rámec pro možnost kontroly protiprávního jednání zaměstnance uvedený zejména v § 316 zák. práce. Jedině při  dodržování tohoto ustanovení může zaměstnavatel zjistit, zda zaměstnanec porušuje pracovní povinnosti  při práci s počítačem.

 

 

Soukromá elektronická pošta při home-office

Poněkud jiná je situace zaměstnance při práci s vlastním počítačem při home –office, tedy při práci z domova, Odpověď na otázku, zda v tomto případě porušuje zaměstnanec pracovní povinnosti  když na svém vlastním počítači si vyřizuje soukromou korespondenci, je složitější.  Podle § 317 písm.a) zák. práce se na zaměstnance, který pracuje v home-office, nevztahuje rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel není povinen mu určit začátek a konec směn ani rozvrhnout pracovní dobu do pětidenního pracovního týdne. Platí však pro něj limity maximální délky pracovní doby (stanovená týdenní pracovní doba).

 Konkrétní dobu výkonu práce si určuje samotný zaměstnanec.Je tedy zřejmé, že si sám může určit i přestávky v práci. Pokud si bude  vyřizovat soukromou elektronickou poštu v době těchto přestávek, nemůže se jednat o porušení pracovních povinností ani o zásah do majetkových práv zaměstnavatele.. Velmi obtížná,téměř nerealizovatelná, by byla i pozice zaměstnavatele, pokud by měl zájem kontrolovat pracovní činnost nebo přestávky v práci zaměstnance. Při tomto postupu by se zaměstnavatel dostal do důkazní nouze.Nemohl by  prokázat, že zaměstnanec vykonával soukromou činnost v pracovní době.

 

 

Vyřizování soukromých telefonů

Zaměstnavatelé často vydávají pokyn nebo příkaz (většinou v pracovních řádech), že zaměstnanec nemůže využívat firemní telefon k soukromým účelům. Zaměstnanec povinen tento pokyn respektovat. V opačném případě by se jednalo o protiprávní jednání a o porušení pracovní kázně, zejména v případech, kdy takové protiprávní jednání zaměstnance je četnější a intenzivnější.

V opakovaných a prokazatelných případech by s ním mohl zaměstnavatel skončit pracovní poměr výpovědí.

Tím by se ovšem nevyloučila možnost pro zaměstnavatele uplatňovat na zaměstnanci nárok na náhradu škody, která mu vznikla použitím firemního telefonu k soukromým účelům. Zaměstnavatel by však musel prokázat, že zaměstnanec porušil právní povinnost stanovenou mu např. v pracovním řádu, předpisu zaměstnavatele nebo v příkazu vedoucího a že ke škodě došlo v příčinné souvislosti mezi tímto protiprávním jednáním a vzniklou škodou.

Je  účelné záležitosti spojené s vyřizováním soukromých telefonátů řešit vhodnými firemními organizačními a technickými opatřeními, např. přidělením služebního mobilního telefonu, dohodou o formě úhrady nákladů, zřízením telefonních automatů apod.