Je tady nový školní rok. Učení se netýká pouze žáků a studentů základních, středních a vysokých škol či univerzit. Týká se i manažerů a dospělých studentů v programech MBA, DBA apod. Myslím, že pro efektivnost studia i interakce student-lektor je užitečné uvědomit si a připomenout, že existuje něco, čemu se říká styl učení nebo učební styl. 

Je to fenomén, který různí psychologové studují a testují řadu let. Co je možné si vzít k srdci a zkusit aplikovat ve vlastní praxi studenta? Jaké možnosti má ve vztahu k učebním stylům lektor a přednášející?

Přístup ke studiu a vnímání

Newble a Entwistle (1986) se zabývali přístupy a styly učení při vzdělávání v medicíně. Mareš (1998) jejich modely sumarizoval ve své knize Styly učení žáků a studentů.

Jste-li studentem, možná podvědomě, možná vědomě vybíráte mezi třemi přístupy, jak ke studiu přistoupit:

1. 1.      Povrchový styl

• Cílem je nějak daný předmět „zvládnout“, vyhnout se propadáku a neúspěchu. V MBA či DBA studiu jako celku to asi není ta nejlepší strategie. U některých manažerů je jasné, že jim „nesedí“ určitý předmět (manažer přes finance obvykle může mít odtažitější přístup k řízení lidských zdrojů apod.). Mohou se zde kombinovat další styly učení, o nichž bude řeč (aktivisté těžko zvládají rešerše a teoretické pasáže apod.). Ze seminárních prací je rovněž tento přístup jasně patrný. Někdo odevzdá seminární práci v minimálním rozsahu (kolem 14-16 stran), někdo jiný nemá problém napsat 24 stran. Málokdy se setkávám s prací, která by byla stručná a přitom nereprezentovala povrchový styl učení. Výsledky nejsou příliš valné. Proto doporučuji v maximální míře se snažit tomuto stylu vyhnout. Užitečné může být vzít jako výzvu právě ten předmět, který je kandidátem na povrchový styl učení. Třeba jako takový učební experiment.

1. 2.      Hloubkový styl

• Svým způsobem je opakem povrchového stylu učení. Jeho hybnou silou je zájem o předmět, vědomí důležitosti pro vlastní profesi. Mimoděk může manažer preferovat tento styl k ještě většímu porozumění a učení se tomu, co už zná. Osobně vidím MBA a DBA studium jako „deštník“, propojující různé předměty a disciplíny do provázaného celku. Vidím tedy i nebezpečí nerovnováhy, pokud student-manažer uplatní hloubkový styl na jim preferované a „zábavné“ předměty a povrchový styl na ty opačné. Pak k propojení a provázání nemůže dojít a ztrácí se (podle mého názoru) velký kus potenciálního efektu studia. Hloubkový styl a přístup k učení nezaručuje nejlepší hodnocení. Pro mě je však často známkou kritických postojů a návrhů, nejen „papouškování“ naučených konceptů.

1. 3.      Strategický styl

• Na úrovni MBA a DBA studia či obecně u učení dospělých si nemyslím, že by byl zvlášť preferovaný. U dětí může být považován za „hujerský“. Název stylu je pro mě trochu paradoxní, ale jde o to soutěžit s ostatními a usilovat o získání co nejlepšího hodnocení. Nechci, aby to vyznělo pejorativně. Určitě stojí za to stanovit si výkonový cíl ve smyslu zvládnout předměty studia s hodnocením A nebo napsat a obhájit diplomovou práci na úrovni A apod. Někdy tento styl vede spíše k teoretickým efektům, přístupům a oslovuje příliš pouze tuto část studie, tedy teorii.

Student si své přístupy a preference ve výše zmíněných stylech učení může uvědomit a zvolit. Myslím, že zkušenější lektor při hodnocení seminární nebo diplomové práce dokáže tyto styly rozpoznat. Je to však pouze jedna strana pověstné mince.

Právě pro další lepší pochopení a volbu přístupu ke studiu je užitečné poznat ještě další přístupy k učení a vnímání.

Ve hře jsou například také preference ve vnímání. Někdo více vnímá vizuálně (přes oči – čte knihy, prohlíží slajdy…), někdo auditivně (přes sluch – více poslouchá, co povídá lektor).

Zaměření studia

Holandský psycholog Vermunt odlišuje styly zaměření studia na:

• Reprodukci – spíše memorování a reprodukování s cílem zvládnout zkoušku, seminární práci… V manažerském studiu je tento přístup podle mě dětinský
• Smysl – cílem je získat vhled, mít kritický postoj, diskutovat, snažit se pochopit, protože je to pro studenta užitečné. V rámci MBA a DBA studia je to skvělé zaměření, které je dobré „prodat“ v seminárních a diplomových pracích. Vhodně se kombinuje s posledním zaměřením.
• Aplikace – zaměření na praktické použití v praxi. Podotýkám, že nejlepší je vlastní praxe, nehrát si na nějaké fiktivní situace a firmy.

Pro mě, jako lektora a konzultanta je nádherné, když vidím, že se zaměření na smysl a aplikaci u studenta-manažera propojilo. Ostatně na těchto dvou přístupech je zaměřen i koncept dvou částí seminárních a diplomových prací, které manažeři v MBA/DBA studiu sledují – teoretické a aplikační. První má ukázat pochopení smyslu daného předmětu (v mém případě např. strategickému řízení) a druhá ukázat schopnost aplikace v individuální situaci. Co mě mrzí je, že tyto dvě části studenti občas nedokáží propojit. Výsledek je ten, že teorie (smysl) je o „koze“ a aplikace o „voze“. Teorie obvykle v managementu vzniká studiem dobré i špatné praxe. Manažeři mají bohužel tendenci oba koncepty oddělovat („ale v praxi je to jinak“). V té horší praxi naneštěstí ano.

Učební styly

V mé lektorské praxi mi přirostly k srdci učební styly, které v roce 1982 popsali Honey a Mumford. Hovoří o 4 učebních stylech.

1. 1.      Aktivista

• Má rád nové zkušenosti, akci, experimenty. Odmítá rutinu. Těmto lidem je třeba věnovat pozornost ve cvičeních, diskusích, pokusech. Těžko se u nich dočkáte vyčerpávající rešerše literatury, většinou teoretickou pasáž seminární práce odbudou, větší část bude věnována praxi a často unáhleným závěrům.

1. 2.      Teoretik

• Vděčný student a návštěvník knihoven, který má rád teorii, snaží se vše racionálně a logicky pochopit, zařadit, strukturovat. Jeho teoretické pasáže v seminárních pracích budou propracované, bibliografie obsáhlá. Lektor potřebuje těmto lidem poodhalit koncepce, teoretické přístupy. Když toto dělá pro teoretiky, je zákonité, že aktivisté zívají nudou.

1. 3.      Reflektor

• Má rád různé úhly pohledů, zkoumá, zvažuje. Je náchylný k holističtějšímu pohledu na svět a probíranou látku. Rád diskutuje. Lektor pro něj musí poodhalit souvislosti, ukázat vazby, klást otázky a ponechávat čas na odpovědi, dávat řešit případové studie apod.

1. 4.      Pragmatik

• Miluje aplikaci, okamžité praktické uplatnění. Lektor by měl vytvořit prostor pro ukázky z praxe, popis aplikací, nechat je věci okamžitě aplikovat. Pro začínajícího lektora či konzultanta bez praktických zkušeností, je tento student a manažer vždy velkou výzvou a zkouškou jeho umění.

Uvedené čtyři styly se v nás v individuálním poměru kombinují, jeden či dva mohou dominovat.

Umíchejme si chutný koktejl

Nad kombinací 4 stylů učení, vnímám jako důležitou kombinaci čtyř konceptů, které jsem ve stručnosti a zjednodušeně popsal:

• Přístupy k učení
• Preferované vnímání
• Zaměření studia
• Styly učení

Někdy se tyto kombinace s přístupem lektora potkají a zapadnou do sebe více, někdy méně. Z toho pak vyplyne zkušenost a zážitek pro obě strany – studenta i lektora. Tyto čtyři koncepty nejsou zdaleka vyčerpávající a nereprezentují celé spektrum toho, co vyzkoumali psychologové a popsali v různých studiích a úhlech pohledu. Doufám však, že je to pro vás dobrá „kostka“.

Studentům MBA a DBA programů přeji, aby vědomě pracovali se svými styly a přístupy k učení a studiu, a aby měli co nejvíce pozitivních propojení mezi svými individuálními styly a přístupy nás, lektorů. Hodně zdaru v novém školním roce!

Ing. Libor Friedel, MBA

Literatura:

• HONEY, P., MUNFORD, A.: Manual of Learning Styles. 3 rev. ed. London: Peter Honey Publications. 1982. 94 s. ISBN 978-0950-844-47-3
• MAREŠ, J.: Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 240 s. ISBN 80-7178-246-7.
• VERMUNT, J.: Relations between student learning patterns and personal and contextual factors and academic performance. Higher Education, 2005, Vol. 49, p. 205-234.