Není žádným tajemstvím, že na pracovištích, zejména v soukromých firmách, jsou zaměstnáváni rodinní příslušníci. Mohou pak vznikat pracovněprávní vztahy mezi manžely nebo mezi rodiči a dětmi a dalšími příbuznými. Právní předpisy na tyto situace pamatují a tyto vztahy řeší.

V novém občanském zákoníku (č.89/2012 Sb.) se objevil v § 700 nový pojem – rodinný závod.  Považuje se za něj závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní ve vztahu až do třetího stupně příbuzenství. Dále se jedná o osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněném na provozu rodinného závodu.

Členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku i na nabytých věcech z tohoto zisku, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající  množství a druhu své práce. Rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu nebo jeho přírůstků a dalších podstatných náležitostí se přijímají většinou hlasů členů rodiny.

Vztahy v rodinném závodě mohou být upraveny např. společenskou smlouvou o založení obchodní společnosti nebo družstva, smlouvou o tiché společnosti nebo smlouvou a ustanoveními jiného zákona o pracovním poměru, případně jinou obdobnou smlouvou. Zejména se jedná o zákoník práce (dále ZP) a o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V případě, že by člen rodiny přestal vykonávat práci pro rodinu  nebo v rodinném závodě, zanikne mu právo účastenství ve všech směrech.

Právní úprava v NOZ  vyplňuje prostor, kdy členové rodiny pro rodinný závod fakticky pracují, aniž se jejich práva a povinnosti spravují zvláště uzavřenou smlouvou. Praktičnost této úpravy vyplývá zejména z toho, že nebyla –li práva  a povinnosti zúčastněných osob řešena podle  právní situace do 1.ledna 2014 smluvně nebo konkrétní úpravou, řídí se ustanoveními o bezdůvodném obohacení. Úprava v NOZ  tedy znamená značné zjednodušení  např. při posuzování dlouhodobých faktických poměrů tohoto druhu, otázky skutkového dokazování a promlčení. Tato situace, která je novými ustanoveními NOZ odstraněna, přispívají k dostatečné právní ochraně dotčených osob.

Definice rodinné firmy

Pro cílenou podporu rodinného podnikání se vyslovila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), která se připojila k definici této formy, jak je uvedena v návrhu usnesení vlády. „Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Je to korporace, ve které je nadpoloviční počet neomezeně ručících společníků tvořen členy jedné rodiny a alespoň jeden člen této rodiny je jejím statutárním orgánem. Za rodinnou firmu se považuje též obchodní korporace, ve které většinu hlasovacích práv vykonává ve pospěch jedné rodiny fundace nebo svěřenecký fond, pokud je současně alespoň jeden člen této rodiny členem statutárního orgánu fundace nebo svěřeneckým správcem.“

 

Manžel jako šéf své manželky

ZP v § 318 uvádí, že základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) nemůže být mezi manžely nebo partnery (osobami stejného pohlaví). Tím se však nebrání účasti manžela jako spolupracující osoby třeba v podnikání druhého manžela. Přitom je ovšem možné, aby byl přijat do pracovního poměru v rodinné firmě, do které ho přijímá druhý manžel působící v této obchodní korporaci jako statutární orgán (např. jednatel). V těchto případech nejde o přijetí do pracovního poměru k manželovi, ale k obchodní korporaci a je možné ho platně sjednat. Např. statutárním zástupcem ve společnosti s ručením omezený, která byla ustavena jako rodinný závod, je jednatel a přijímá-li svého manžela do pracovního poměru, je to možné, neboť jde o sjednání pracovního poměru s obchodní společností, nikoliv s jednotlivcem.

Podle dřívějšího ZP manželé mohli setrvat v pracovněprávním vztahu při výkonu práce, pokud k jeho vzniku došlo před uzavřením manželství. Tyto vztahy existující mezi budoucími manžely, zanikly ze zákona dnem vzniku manželství. Neexistuje žádný obecně platný právní předpis, který by vylučoval, aby u téhož zaměstnavatele pracovaly osoby blízké nebo příbuzné včetně manželů. Jiná je otázka, co je vhodné. Mnohdy je dokonce žádoucí a z provozních důvodů i vhodné, aby nejen u jednoho zaměstnavatele, ale i dokonce ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti, nepracovali zejména manželé nebo příbuzní prvního a druhého stupně. Jde např. o zemědělství, obchod a služby, rekreační provoz apod.

 

 Zákaz zaměstnávání

Je však možné, aby předpisy, které vydávají zaměstnavatelé, stanovily zákaz pracovních vztahů mezi manžely nebo jinými příbuznými. Především se jedná o pracovní nebo organizační řády. V nich může zaměstnavatel podobný zákaz stanovit. Ovšem s podmínkou, že budou podrobně konkretizovány příbuzenské stupně, kterých se zákaz bude týkat. Nestačí, když předpis odkazuje na § 771 a násl. NOZ (příbuzenství a pojem švagrovství), ale je nutné uvést, že např. pro účely kontroly jsou na pracovišti vyloučeny vztahy podřízenosti a nadřízenosti mezi manžely, druhem a družkou, rodiči a dětmi apod. Tyto vztahy jsou nevhodné i pro pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a kontrolními orgány. U jednoho zaměstnavatele by neměl pracovat v kontrolní funkci zaměstnanec, který je v příbuzenských vztazích s jiným zaměstnancem, i když si vzájemně nepodléhají (např. členství v dozorčích radách apod.)