Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím,že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o " pracovní" vztah podle občanského zákoníku  na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. 

Pracovněprávní předpisy však neumožňují, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah. Jde tedy o " práci" podle občanskoprávní smlouvy, kterou není mladý člověk chráněn (např. pro případ náhrady škody v důsledku pracovního úrazu) a nevznikají mu pracovněprávní nároky (např. pracovní volno při překážce v práci). Fakticky se jedná o obcházení zákona, neboť většina uvedených aktivit dětí ve věku do 15 let má charakter závislé činnosti a nemůže být proto vykonávána ve smlouvě podle občanského zákoníku.

Podle mezinárodní Úmluvy

Pracovněprávní vztah může vzniknout jedině dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Zaměstnavatel by tedy při zajišťování uvedených činností měl správně postupovat tak, že sjedná pracovněprávní vztah s osobou starší 15 let, která má způsobilost činit úkony podle zákoníku práce (ZP) nebo si k tomu sjedná smlouvu s právnickou osobou, kt erá má realizaci těchto úkonů v předmětu činnosti.

To je jedna stránka ( z legislativního pohledu negativní) pracovního zapojení dětí. Ve světovém měřítku se však stále častěji objevují jiné způsoby dětské práce,které se v mezinárodních dokumentech nazývají " nejhorší formy dětské práce." Mezi nejdůležitější dokumenty, které můžeme pro tyto účely označit jako "právní akty," patří Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitém odstranění nejhorších forem dětské práce (dále jen "Úmluva"), která dne 19. června 2002 vstoupila pro Českou republiku v platnost. Tato Úmluva byla přijata na 87. Mezinárodní konferenci práce v roce 1999 a je jí přikládána mimořádná důležitost a význam. Za čtyři roky od jejího přijetí byla ratifikována 132 státy, včetně všech zemí EU.

Pro ČR, jako členskou zemi EU,vystupuje do popředí další mezinárodní dokument, kterým je směrnice Rady ze dne 22.6.1994 č. 94/33/EC o ochraně mladých lidí při práci.Tato směrnice stanoví opatření pro právní úpravy členských států. Např. by měly přijmout opatření k zákazu práce dětí a zajistit podmínky stanovené směrnicí pro práci mladistvých.

Směrnice EU uvádí, že členské státy mohou přijmout zákonné opatření nebo nařízení, podle kterých se zákaz práce dětí ve věku do 15 let nebude vztahovat na děti, které vykonávají kulturní, uměleckou, sportovní a reklamní činnost. Podmínkou je, že výkon těchto činností bude schválen kompetentním orgánem pro každý jednotlivý případ a že členské státy upraví právním předpisem podmínky pro děti a podrobnosti, týkající se schvalovací procedury pro vydání povolení.

Směrnice EU se staly „právním“  podkladem pro úpravu práce dětí v Listině základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy. V čl. 32 Listiny se uvádí: „Dětská práce se zakazuje. Minimální věk pro přijetí do zaměstnání nesmí být nižší než věk pro skončení povinné školní docházky, aniž jsou dotčena pravidla, která jsou příznivější pro mladé lidi, a omezené výjimky.“.

Naše právní úprava dětské činnosti je plně v souladu s právem EU. Protože při výkonu těchto činností nepůjde o pracovněprávní vztah, nemůže se jednat o " práci." Proto také tento pojem není v zákonech ČR užíván.

Jen k předmětu činnosti

Podle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) mohou děti vykonávat uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost pro právnickou  nebo fyzickou osobu (pro provozovatele činnosti) jen tehdy, pokud to má tato osoba v předmětu své činnosti. Povolení k této činnosti vydává úřad práce. Některou z uvedených činností nemůže úřad práce povolit např. tehdy, jestliže by pro zaměstnavatele (firmu), která má předmět činnosti „strojírenská výroba“ dítě mělo vykonávat reklamní činnost a propagovat její výrobky. Tato reklamní činnost  by musela být uvedena v předmětu činnosti firmy.

Zákon stanoví provozovateli činnosti povinnosti k zajištění bezpečných podmínek při výkonu činnosti. Jde např. o zajištění bezpečnosti s ohledem na možná rizika, která mohou být zejména u malých dětí vysoká. Odpovědnost za dodržení těchto povinností mají vedoucí zaměstnanci provozovatele činnosti v rozsahu svých funkcí, jako je tomu v pracovněprávním vztahu.

Na výkon činnosti dítěte se dále přiměřeně použijí ustanovení § 101 a násl. zákoníku práce. Zejména se jedná o prevenci rizik, zajištění osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění vhodného prostředí, v němž bude činnost probíhat, možnost kontroly odborových orgánů a orgánů státního odborného dozoru apod. Přiměřenost použití pro provozovatele znamená povinnost přihlédnout ke konkrétním a individuálním podmínkám prostředí, kde se činnost uskutečňuje i k osobě dítěte, jeho věku, charakteru a náročnosti úkonu, které bude vykonávat.

Předmětem výkonu činnosti dětí rovněž nemohou být práce, které jsou jim zakázané podle  zákoníku práce a podle vyhlášky  o zakázaných pracích pro mladistvé.

Povolení úřadu práce

Dítě ve věku do 15 let a do skončení povinné školní docházky může  vykonávat jen činnost uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní (dále jen "výkon činnosti") na základě povolení úřadu práce. O tomto povolení  úřad práce vydává rozhodnutí, a to na základě písemné žádosti osoby odpovědné za výchovu dítěte.

 V povolení musí stanovit rozsah a podmínky pro výkon činnosit upravující rozvrh činnosti a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu činnosti, způsob, zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti a minimální požadavky na zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti. Jedná se např. o zajištění teploty na pracovišti, poskytnutí ochranných pomůcek apod.

   Povolení k činnosti dítěte může úřad práce prodloužit před uplynutím jeho platnosti na dobu nezbytně nutnou, která je určena  k dokončení činnosti dítěte. Musí o to požádat zákonný zástupce dítěte a v žádosti musí uvést nové skutečnosti. Prodloužení může být maximálně na dobu 2 měsíců.

   Obsahem písemné žádosti, kterou  podávát zákonný zástupce dítěte nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu ( návrh na povolení může podat např. ústav sociální péče), jsou všechny údaje potřebné pro rozhodnutí o vydání povolení, včetně posudku lékaře o vhodnosti činnosti pro dítě. Bude se zpravidla jednat o lékaře, v jehož zdravotní péči dítě je.

Časové omezení

 Mezi ochranné podmínky pro činnost je i její vymezení v časovém období v denní i noční době. Rozsah hodin je stanoven v souladu se směrnicí Rady    č. 94/33/EC, o ochraně mladých lidí při práci.   

V zákoně je stanovena horní týdenní hranice pro výkon činnosti na  20 hodin. Je však limitována denním výkonem. U dítěte, které ještě neplní povinnou školní docházku, jsou to 2 hodiny denně (za týden maximálně 10 hodin),  u ostatních dětí jsou to 2 hodiny ve vyučovací den a 12 hodin týdně pro činnost vykonávanou během období školního vyučování mimo hodiny školní výuky. V tomto případě  činnost dítěte za den nesmí přesáhnout 7 hodin.  Jedná –li se o činnost dítěte mimo období školního vyučování (období školních prázdnin) může činnost být denně po dobu 7 hodin. Týdně však maximálně 35 hodin.. To je však maximální rozsah, který přichází v úvahu u dětí vyššího věku blížící se hranici pracovněprávní způsobilosti a s prokazatelnou fyzickou a duševní vyspělostí..

Činnost dítěte je zakázána v noční době, tedy od 22 do 6 hodin. Výjimka je pouze pro dny, po nichž následuje odpočinek dítěte a neexistuje v následující den povinnost dítěte ke školní docházce. Jedná se např. o dny, po nichž následuje sobota a neděle nebo svátky (případně školní prázdniny).

Přestávky v činnosti dětí se “ přibližují“ přestávkám na jídlo a oddech podle zákoníku práce (§ 88). Doba odpočinku musí být určena v rozsahu nejméně dvakrát 15 minut a jednou 45 minut, pokud má dítě vykonávat činnost v rozsahu 4 a půl hodiny denně a více. Tato doba odpočinku se do doby vykonu činnosti nezapočítává.

Co říci závěrem našeho blogu ?

Na prázdninlvých toulkách na mořských plážích nebo po cizokrajných dálavách se jako každoročně budeme setkávat s mladými (nejmladšími) chlapci a děvčaty při roznášce občerstvení, suvenýrů apod. Nemůžeme však hodnotit, zda mají k této činnosti povolení pracovního úřadu příslušného státu. U nás však právo EU i na tomto úseku dodržujeme…