S podzimem se na nás všechny řítí několik pravidelně se opakujících jevů. Jedním z nich je tradiční výskyt nových absolventů na trhu práce a jejich právě skončené poslední prázdniny.  V tom lepším případě je čeká hledání zaměstnání a nástup do něj. Všichni se proto v těchto časech potýkají s tvorbou a sestavováním svých CV a psaním motivačních dopisů.

Co může absolvent napsat do motivačního dopisu jiného než to, že se zoufale snaží uplatnit a začít pracovat?

Ale psaní motivačních dopisů se netýká jen absolventů. Na trhu práce se nejen na podzim ale i v ostatních částech roku vyskytuje mnoho lidí, kteří již mají pracovní zkušenosti, jsou vzdělaní a schopní, ale rozhodli se změnit práci nebo obor. A i ti musí psát motivační dopisy. A dokonce daleko pečlivěji než absolventi. Přesto se opakovaně mnoho z nich diví, že i když mají skvělé CV, tak neuspěli nebo jim nikdo ani neodpověděl. Málokoho napadne a už vůbec málokdo si připustí, že by vlastně mohla být chyba v motivačním dopise. Zvláště za předpokladu, že je univerzální. Jak tedy napsat motivační dopis, který bude mít pravděpodobně úspěch a čeho se vyvarovat?

Prvním rozhodujícím předpokladem je délka takového dopisu. To, že motivačnímu představení sebe sama a našeho zájmu o práci říkáme „dopis“ ještě neznamená, že má být dlouhý jako milostný dopis v 19. století. Zkuste se držet délky přibližně na polovinu stránky, dodržovat spisovnou češtinu a nepřepisovat do něj celý životopis.

Zároveň je zapotřebí vyhnout se šroubovaným větám. Všichni chápou, že chcete uspět, všichni chápou motivaci práci získat a všichni chápou i snahu být co nejspisovnější. Ale začít kvůli tomu používat nic neříkající, ale vše popisující úřednickou hantýrku, není dobře. Proto nepoužívejte dlouhá nebo šroubovaná souvětí typu:

• Jsem připraven zodpovědět vše ohledně mého CV i zkušeností na osobní schůzce, na kterou budu pozván a na kterou jsem samozřejmě připraven.
• Bylo by mi ctí a převelikým potěšením, moci na kratší nebo třeba i delší dobu nahlédnout do kolektivu Vaší profesionální kanceláře a doplnit si tak praktické znalosti a zkušenosti.

Nadstavbou a již ryzím uměním je pak používání přeumělkovaných obratů, vlez-do-zadnicových vět a zdrobnělin. Jste dospělí lidé, s praxí, se zkušenostmi a chcete tak být i vnímáni. Proto raději nepoužívejte:

• Velevážený pane inženýre, …
• Do doby Vašeho ozvání se těším na Vaši odpověď a zůstávám s vroucím pozdravem.
• Budu se těšit na Vaši pozitivní odpověď, ať už je jakákoli.
• S napětím očekávám Vámi zaslaný mejlíček, který mě doufám potěší.

Na druhou stranu není potřeba o sobě vyprávět naprosto vše do motivačního dopisu, navíc člověku, který možná ani definitivně nerozhoduje o vašem přijetí do podniku a možná ho ani nikdy neuvidíte. Stejně tak je třeba zachovávat určitou profesionalitu a nepodceňovat důležitost takového aktu – vždyť žádáte o změnu práce, dost možná i o změnu životní etapy nebo oboru. Proto raději nepište následující věty, které vám dozajista vystaví STOPku:

• V aktuálním zaměstnání jsem relativně spokojen, ale láká mě zkusit něco jiného.
• Budu vděčný za jakýkoliv feedback.
• Budete-li mít jakoukoli nabídku, kontaktujte mne.
• P.S. Pisu z tabletu z prac. cesty za klientem a tak mi chybi interpunkce, moc prosim o prominuti. :o)

Na samotný závěr ještě jednou apeluji na potřebu motivační dopis přizpůsobit konkrétní společnosti, kde se ucházíte o místo a také konkrétní pracovní pozici, na níž reagujete. Protože personalisté motivační dopisy čtou.

P.S.: Personalisté motivační dopisy čtou většinou dříve než CV, protože motivační dopis je vtělen do e-mailu nebo nějakého odpovědního systému rovnou, kdežto CV se nahrává jako příloha! Proto na nich tolik záleží