V novele zákoníku práce (dále ZP),která bude účinná od 1.října 2023, jsou nejdiskutovanější oblastí právní úpravy v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jaká bude situace v dohodách po novele v praxi zaměstnavatelů?

Příplatky a přestávky v práci

Při zapojení do pracovní činnosti podle dohody o pracovní činnosti (DPČ )nebo dohody o provedení práce (DPP) bude zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. K této povinnosti zaměstnavatele přijal Senát pozměňovací návrh, kterým by se  rozšířil obsah dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Návrh nebyl přijat.

Podle původního návrhu novely ZP měli mít „dohodáři“ právo na poskytnutí   veškerých překážek v práci, včetně důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP. Novela ZP připouští poskytnutí náhrady odměny z dohody po dobu trvání těchto překážek v práci (§ 199 a § 200 až 205 zák.práce) jen tehdy, byla –li dohodnuta nebo uvedena ve vnitřním předpise.

 Dohodáři budou mít právo na přestávky v práci podle § 88 ZP. Zaměstnavatel bude povinen jim poskytnout tuto přestávku nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut..

Ustanovení ZP se vztahují na „dohodáře“ s uvedenými výjimkami.  Neuplatní se ustanovení o převedení na jinou práci, dočasného přidělení, odstupného, dovolené (zvláštní úprava), skončení pracovního poměru, odměňování, cestovních náhrad a náhrad při práci na dálku (nový § 190a ZP).

 

Dovolená i dohodářům

Vedle uvedených výjimek, je nutno připomenout významnou výhodu pro dohodáře podle novely ZP: poskytování dovolené, která se stanoví v souladu s § 213 ZP.Za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20x 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.

Příklady:

• Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, měl sjednaný rozsah práce na 8 hodin týdně, kdy pracuje pravidelně dvakrát týdně po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracuje celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny. Zaměstnanec odpracoval 20 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (416 : 20=20,8. Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20/52 x 4 =30,77).

Je nutné připomenut, že ustanovení o dovolené s e uplatní až od 1.ledna 2024.

 

Právo na informace

 Neobsahuje-li DPP a DPČ informace uvedené v ZP, je zaměstnavatel povinen je sdělit zaměstnanci. Jedná se např. o:

- název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

- bližší označení sjednané práce a místa výkonu práce,

- o výměru dovolené a o způsobu určování délky dovolené,

- o dobu trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána apod..

Jedná se o nové povinnosti, které jsou do novely ZP zapracovány na základě směrnice EU. Tuto povinnost  musí zaměstnavatel splnit do 7 dnů ode dne započetí výkonu práce.

 

Změna na pracovní poměr

Významná je „novinka“, která může umožnit zaměstnanci přechod z DPČ nebo DPP do pracovního poměru. Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Může být kladná směřující ke sjednání pracovního poměru nebo záporné stanovisko zaměstnavatel odúvodní např. vážnými provozními důvody nebo povahou práce.

 

Úsporný balíček a dohody

Novou právní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr  je nutné a vhodné v informaci doplnit o opatření, týkající se dohod v úsporném balíčku vlády. Případné změny musí být provedeny v právních předpisech, u dohod tedy v ZP. Jejich realizace může být až po schválení úsporného balíčku zákonodárnými orgány O jaká opatření se jedná?

• Odvody sociálního pojištění se u DPP provádějí jen při odměně vyšší jak 10 tisíc korun měsíčně. Tato částka by se měla snížit. Dohodář bude muset platit ze svého výdělku sociální pojištění v případě, že si na tuto dohodu vydělá u jednoho zaměstnavatele alespoň 25 procent průměrné mzdy. Pro více dohod bude limit 40 procent průměrné mzdy.
• Neexistuje přehled o tom, kolik má zaměstnanec uzavřených DPP. Měl by se zavést přehled a počet dohod bude evidovat Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé budou mít povinnost hlásit všechny lidi (zaměstnance), které zaměstnávají na DPČ. Při nesplnění této povinnosti jim hrozí pokuta až do částky 20 tisíc korun.
• Zaměstnanec bude mít povinnost nejpozději v den nástupu na DPP nahlásit, zda má uzavřenou DPP i s dalším zaměstnavatelem.
• Podle dosavadního právního stavu zaměstnanec může vykonávat DPP u několika zaměstnavatelů současně a přitom odměna z nich se nesčítá. To by mělo být odstraněno a DPP se budou posuzovat společně.
• Nenahlásí –li zaměstnanec svému zaměstnavateli existenci dalších DPP, může  být určen jako plátce pojistného a bude odvádět pojistné místo zaměstnavatele.