Well-being a štěstí – faktory životní pohody a „dobrého bytí“ manažerů a lidí v organizacích (1. díl)

Před nedávnem jsem v článku psal krátce o štěstí. Během covidové hysterie na jaře 2021 jsem měl možnost absolvovat kurz Laurie Santos z Yale University k tématu „Věda o pohodě a prospívání“ (The Science of Well-Being). Moje pohoda se za tři měsíce konání kurzu zlepšila. Na začátku kurzu jsem měl PERMA skóre 6,69 (na stupnici 1-10), po dokončení kurzu (se všemi praktickými úkoly) to bylo 8,56.

Je více důvodů proč mohu kurz doporučit - je srozumitelný (v angličtině), postavený na vědeckých výzkumech, dostupný i pro zaneprázdněné lidi. Je také využitelný, za jednoho předpokladu. Můžete vědět vše nezbytné o tom, jak být šťastnější, ale pokud tyto znalosti v praktickém osobním a pracovním (manažerském) životě neuplatníte, pak vám to nepomůže. Ale to není žádná novina.

 

Nabízím proto základní shrnutí hlavních myšlenek z kurzu. V něm najdete i mnoho odkazů na vědecké studie, výzkumy, práce a knihy, které podporují myšlenky v kurzu prezentované. Vybral jsem pouze některé, s cílem, aby vás článek inspiroval a ponoukl k zamyšlení nad uplatněním vyjmenovaných faktorů pro podporu štěstí a pohody nejen ve vašem osobním životě, ale také v manažerské práci (manažerská aplikaci). Pro studium MBA a dalších programů velmi vhodný doplněk k hledání synergií.

 

Článek je rozdělen na dva díly.

  • Zde najdete kontext a první dva faktory štěstí.
  • V dalším dílu budou zmíněny zbylé faktory štěstí, tipy a literatura.

 

 

 

 

Kde štěstí nenajdete? 

Vědecké výzkumy dokládají, že šťastnými nás určitě nedělá (to, co je cílem mnoha lidí):

  • Mít skvěle placenou práci.
  • Mít/vydělat hodně peněz. Štěstí se dostane na svůj strop při (ekvivalentu) 75 000 USD ročního příjmu. Navíc výzkumy trvale potvrzují, že bez ohledu na to, kolik vyděláváme, vždy chceme víc.
  • Technologický a společenský pokrok. Dnes nejsme v průměru šťastnější než před 40 lety. (Myers, 2001)
  • Auta či další hmotné statky. (Nickerson a kol., 2003)
  • „Pravá láska“. Manželé jsou šťastnější než svobodní po dobu 1–2 let, pak se štěstí vrátí na výchozí úroveň a v některých případech se zhorší. Viz. článek zde.
  • Dokonalé tělo. Dosažení našich cílů v oblasti vzhledu ve skutečnosti snižuje naši pohodu. Viz. článek zde.
  • Perfektní známky a vzdělání. Tento fakt souvisí s tzv. „externí validací“. Viz. článek zde.

 

Částečně je to kvůli fenoménu, kterému se říká hédonická adaptace, což v podstatě znamená, že si na většinu věci zvykneme poměrně rychle. Peníze, auta či zhubnutí 15 kg nás sice mohou dočasně udělat trochu šťastnějšími, ale poté se jim přizpůsobíme a buď se začneme znovu srovnávat s ostatními a/nebo přejdeme k další věci, o které si myslíme, že nás udělá šťastnou. Leč… obvykle tomu tak není, resp. ne do té míry, kterou předpokládáme. 

Dá se říci, že pod naší kontrolou je zhruba 40 % našeho štěstí. To je podíl, který není určen genetikou nebo životními okolnostmi. Na toto téma najdete skvělé knihy Sonji Lyubomirsky, které však nebyly přeloženy do češtiny (Lyubomirsky, 2008, 2014). 

Chybou, kterou děláme také je, že často hrubě přeceňujeme, do jaké míry si myslíme, že nás něco potěší (a zarmoutí). Lidé jsou neuvěřitelně odolní a dokáží se přizpůsobit téměř čemukoli – ať už pozitivnímu nebo negativnímu. Toho lze (nejen z manažerského hlediska) využít i zneužít. Což se bohužel mnohde ve firmách děje. 

Naše mysl nepřemýšlí absolutně – posuzujeme sebe a své okolnosti ve vztahu k jiným referenčním bodům, i když nás to činí nešťastnými (např. na sociálních sítích se leckomu zdá, že ostatní jsou na tom mnohem lépe). Je dobré si uvědomit, že z této perspektivy se Facebook může v mnohém jevit spíše jako Fakebook (fake – falešný, předstíraný).

Manažerská aplikace – Tu hledejme v oblasti motivace a stimulace zaměstnanců, mzdové a odměňovací politiky, firemních benefitů a jejich dopadů, delegování, osobní odpovědnosti a způsobů komunikace a vedení. Mnohdy jsou založeny na mýtech, které vědecké výzkumy nepotvrzují.

Ostatně, zkuste se zamyslet, zda a jak by bylo možné podpořit ve (vašich) firmách a organizacích ty faktory, které pohodu, prospívání a štěstí podporují – druhou stranu mince ŠTĚSTÍ.

 

 

Druhá strana mince – co nás skutečně dělá šťastnějšími

Vychutnávání

  • Pro vychutnávání si života (a aktivaci štěstí) je základní rada jednoduchá - nekupujte věci, investujte do zážitků! Vychutnejte si příjemné chvíle; ať už je to horká sprcha nebo opravdu vynikající dezert nebo káva, věnujte pár sekund, abyste si to opravdu užili. Také pomáhá, když je s vámi někdo další, protože šťastnější zážitky se násobí, sdílíte-li je s přáteli. Dalším nástrojem pro vychutnávání je tzv. negativní vizualizace, kdy přemýšlíte nebo si představujete, jak byste se cítili, kdybyste neměli tento úžasný dezert, kávu, horkou sprchu či přátele.
  • Manažerská aplikace – Buďte kreativní v podpoře firemního prostředí, aktivit, společné práce a sdílení, volnočasových týmových aktivitách apod. často jsou lidé ve firmách konfrontováni (i díky manažerům) spíše se zážitky, na které by chtěli okamžitě zapomenout. To dobré se považuje za „samozřejmost“, což svědčí o nedostatku dalšího prvku, souvisejícího se štěstím – vděčností.

 

Vděčnost

  • Vděčnost znamená připomínat si dobré věci v našem životě. To zvyšuje naši pohodu. Pro podporu štěstí, která trvá měsíce, můžete zvážit dopis vděčnosti (manažeři pracující pouze s vytýkacími dopisy, to pak mají s vlastním štěstím trochu složitější). Dalším způsobem, jak zvýšit vděčnost může být přemýšlet, jako by dnešek byl vaším posledním dnem. Je to proto, že nás více nás baví věci, pokud si myslíme, že končí. Zkuste experiment - přerušte svou radost (dejte si krátkou pauzu od jakékoli zábavné věci, kterou zažíváte). Když se k ní vrátíte později, vaše radost bude mnohem větší. Zdá se to paradoxní, ale dokonce i reklamní přestávky prokazatelně zvyšují náš požitek z představení/filmu…
  • Manažerská aplikace – Mít, dělat a být jsou tři různé roviny. Bytí často považujeme za samozřejmé, více si ceníme dělání a vlastnění. Ovšem i za to kolikrát nejsme vděční, protože srovnáváme. Přepísknout interní soutěžení v honbě za růstem, produktivitou a efektivitou, bez náležitého vyvážení vděčností může být rizikové. Nástěnka věčnosti, pracovní deník vděčnosti, společné uvědomění, za co vše můžeme být v práci vděční apod. není obvyklý folklór organizačních kultur. Proč to nezkusit?

 

Pokračování příště.

 

 

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.