Vláda bude podporovat kratší pracovní úvazky v roce 2022

Je nepsaným pravidlem, že nová vláda vždy po volbách vytváří tzv. Programové prohlášení. V něm formuluje své cíle a záměry, kterých hodlá dosáhnout v nadcházejícím volebním období. Nejinak je tomu i v případě vlády, která k tomu dostala mandát od občanů ve volbách v říjnu 2021. Je chvályhodné, že v novém Programovém prohlášení ze 7 .ledna 2022 se objevil bod týkající se pracovněprávní oblasti. Nová vláda chce zaměřit svou činnost i na rozšíření a prohloubení kratších pracovních úvazků.

Kratší pracovní úvazek

může být iniciován:

 

- zaměstnavatelem.

U zaměstnavatele jde obvykle o situaci, že nemá práci na plný pracovní úvazek např. potřebuje zajistit úklid kanceláří v rozsahu 2 hodin denně, potřebuje účetní pouze na 3 hodiny denně,

 

- zaměstnancem.

U zaměstnanců jde o různé důvody, nejčastěji zdravotní, rodinné či související s dojížděním do zaměstnání. Časté bývá u zaměstnaných rodičů zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně, umístěné na začátek nebo konec pracovní doby. Účelem je umožnit předání a vyzvednutí dítěte v zařízení péče o děti (mateřská školka, škola, školní družina) či doprovod dítěte na mimoškolní aktivity (sport, hudebné kroužky). U rodičů dětí do 15 let je zaměstnavatel povinen jejich žádosti o kratší pracovní dobu vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (§ 241 zákoníku práce- dále zák.práce). Obdobnou povinnost má zaměstnavatel vůči zaměstnancům, jež pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu.

Nejčastěji je využívání kratších úvazků u žen spojováno s péčí o postiženou osobou (20,9%), zdravotními důvody (16,4%), nemožností nalézt práci na plný úvazek (17%) nebo dalším vzděláváním 2,4).  Nejde tedy o preferovanou možnost, ale spíše o jakési menší zlo, nedobrovolně zvolenou strategii.

 

Malý zájem o kratší práci

Podle statistických údajů je u nás ve srovnání s dalšími zeměmi EU, zaměstnáno na kratší pracovní úvazek jen nízké procento občanů. Česko zaujímá 4. příčku mezi 27 zeměmi, které mají největší počet zaměstnanců pracujících na plný úvazek – 95 % všech zaměstnaných. Většina lidí u nás pracuje na plný úvazek (91 % žen a 98 % mužů).

Nízké procento zaměstnaných v ČR na kratší (částečné) pracovní úvazky rozhodně nelze omlouvat nedostatečnou právní úpravou. V zákonech  překážky ke zřizování kratších úvazků  nejsou. Zák.práce vytváří legislativní předpoklady pro rozšíření této formy zaměstnávání. Upravuje problematiku kratších úvazků především v souvislosti s úpravou pracovní doby a doby odpočinku a zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců.

 

Podpora zaměstnavatelům

Sebelepší právní předpisy nestačí k tomu, aby se počet zaměstnanců, kteří pracují na kratší úvazek, zvýšil. K tomu bude třeba přijmout řadu dalších legislativních opatření, zejména v ekonomické a daňové oblasti, jako je tomu v řadě zemí Evropské unie. K tomu mají přispět i nová opatření, k nimž bude směřovat program vlády. Jedná se např. o výhodné zdanění, slevu na pojistných odvodech apod.

Nejčastější formou podpory zaměstnavatelů i zaměstnanců, kteří zvolí tento způsob zaměstnávání, jsou vládní programy nebo opatření podporující rozvoj kratších (částečných) úvazků pomocí finančních pobídek. Jsou to např. úlevy na daních (Velká Británie), snížení příspěvků na sociální zabezpečení (Francie, Belgie), přímé dotace zaměstnavatelům nebo zaměstnancům. Tyto programy jsou často cílené na různé skupiny pracovní síly, na nezaměstnané nebo lidi ve skupině 60 – 64 let.

Vhodnou formou by mohlo být např. zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří zaměstnají lidi na kratší pracovní úvazek. V případě, že by zaměstnavatel poskytl práci na kratší úvazek rodiči po mateřské nebo rodičovské dovolené, mohl by uplatnit slevu na sociální pojištění. Podobně by to mohlo platit i pro zaměstnávání zdravotně postižených a občanů starších 55 let. Rovněž další „právní „ opatření by mohlo zvýšit zaměstnávání na kratší pracovní úvazek. Zaměstnanci, kteří by si na tento úvazek vydělávali měsíčně méně, než je minimální mzda,,platili by proti současnosti nižší zdravotní pojištění. Zatímco dosud ho musí zaměstnavatelé i zaměstnanci platit právě z minimální mzdy, příště už by to mohlo být jen z reálného příjmu. Dosud někteří lidé zůstávají raději na dávkách, než by pracovali na kratší úvazek za méně, než je minimální mzda. 

 

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.