Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit. Je to v případech, kdy se z různých ekonomických důvodů dostane do platební neschopnosti, v současné době do úpadku. I v této nepříznivé sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn. Pomocí je zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb. - dále zákon), jehož novelu přijala Poslanecká sněmovna.
Zaměstnanec a jeho nároky
Novela zákona nově definuje zaměstnance, jehož peněžní nároky v insolvenci řeší zákon.
Je to fyzická osoba, která je u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění (měsíční odměna vyšší než 10 tisíc korun měsíčně) anebo dohodu o pracovní činnosti (měsíční odměna vyšší než 4 000 Kč, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.
Rozhodné období
je v novele zákona nově definováno:
Rozumí se tím kalendářní měsíc
- ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,
-. ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo
-. od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,
jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
Příklad:
Pokud bude vyhlášeno moratorium pro zahájení insolvenčního řízení v dubnu 2023 je rozhodným obdobím, ve kterém nebyly vyplaceny mzdové nároky, leden 2023 až březen 2023.
Stejné termíny platí i od data, kdy bylo oznámeno zahájení insolventního řízení podle § 101 zák. č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). Zahájení insolventního řízení oznámí podle tohoto ustanovení insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní.
Zaměstnanec pak může uplatňovat mzdové nároky nevyplacené v uvedeném rozhodném období.
Podle termínu výplaty
V novele zůstává nezměněna definice mzdových nároků, které může uplatňovat zaměstnanec. Rozumí se tím mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti,
Splatným mzdovým nárokem se rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce. Nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat.
Příklad: Za práci vykonanou v březnu 2023, musí být poskytnuta mzda, plat nebo odměna nejpozději do konce dubna 2023.
Rozhoduje úřad práce
Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti,případně dohodu o provedení práce, na základě kterých mu vznikly v tzv. rozhodném období.Je to v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém by podán návrh na zahájení insolvenčního řízení.To se vztahuje i na zaměstnance, kteří pracovněprávní vztah ukončili v době šesti měsíců před podáním návrhu na insolvenci a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit u kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení.
Mzdový limit pro uplatnění
Celková výše uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Průměrná měsíční mzda (rozhodná částka) je pro období od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 pro tyto účely 37 839 Kč . Jedenapůlnásobek této mzdy je 56 758 Kč.. Maximální částka za období 3 měsíců, kterou může zaměstnanec dostat od úřadu práce od 1. května 2022, je 170 275 Kč.
Ať už jsou příčiny platební neschopnosti jakékoliv, skutečností zůstává, že tento postup zaměstnavatelů přivádí většinu zaměstnanců do svízelných sociálních situací. Postup podle „ochranného“ zákona a jeho novely jim napomůže finanční problémy částečně odstranit.
Poznámka:
Zákon, jehož novelu komentujeme, byl přijat před 22 roky. Při jeho tvorbě byly využity poznatky z podobné právní úpravy ve Francii.. Jako tehdejší pracovník legislativního odboru Ministerstva práce a sociálních věcí mohu připomenout, že tehdejší zákon, na jehož tvorbě jsem s e podílel, byl přijat Poslaneckou sněmovnou a Senátem jednomyslně, bez jediného hlasu proti. Všichni zákonodárci si zřejmě uvědomili, že zákon byl ve všeh směrech a detailech určen na ochranu zaměstnanců. Snad by mohlo být oprávněné tvrzení, že o jeho legislativní kvalitě svědčí skutečnost, že byl za dlouholeté období účinnosti jen v menších detailech novelizován, zejména v souvislosti s uplatnováním práva Evropské unie.